Rekordní megablesk. WMO potvrdila několik stovek kilometrů dlouhý výboj

Blesk, silný elektrostatický výboj vznikající během bouřky, patří k nejzajímavějším atmosférickým jevům. Má rozsáhlý vliv na zemský systém a může být i velmi nebezpečný pro jeho populaci.

WMO nově informovala, že byl překonán světový rekord pro nejdelší zaznamenaný blesk. Nová hodnota rekordu je neuvěřitelných 829 kilometrů (s odchylkou ±8 km), přičemž dosavadní rekord byl překonán o 61 kilometrů.

Tento „megablesk“ se táhl v USA od východního Texasu až k městu Kansas City, což zhruba odpovídá vzdušné vzdálenosti z Prahy na jižní pobřeží Chorvatska mezi Makarskou a Dubrovníkem. Překonání této vzdálenosti by trvalo autem téměř půl dne, letadlem necelé dvě hodiny. Blesk to zvládl za několik vteřin.

Na Velkých planinách v USA jsou takové megablesky občas k vidění. Umožňuje to dynamika mezosynoptických konvektivních systémů (MCS), což je souvislá oblast konvektivních srážek s bouřkami o horizontálním rozměru několika stovek kilometrů. Právě Velké planiny jsou jedním z hlavních ohnisek těchto bouří.

K úderu rekordního blesku došlo už v říjnu 2017, data však bylo nutné důsledně prověřit. Výbor WMO pro meteorologické a klimatické extrémy, který vede oficiální záznamy o globálních a regionálních extrémech, uznal nový rekord s pomocí nejnovějších satelitních technologií, jako je geostacionární mapovač blesků.

Pozoruhodné je, že právě v roce 2017 byla poprvé nasazena geostacionární družice GOES-16 od Americké vesmírné agentury NOAA, která má mimo jiné za cíl dokumentovat extrémně dlouhé či déletrvající bleskové výboje. Rekordní megablesk tak byl jedním z prvních, které zaznamenala.

„Tento záznam jasně ukazuje neuvěřitelnou sílu přírodního prostředí. Kromě toho svědčí o významném vědeckém pokroku v pozorování, dokumentaci a vyhodnocování takových událostí. Je pravděpodobné, že ještě větší extrémy stále existují a budeme moci pozorovat, jak se budou časem hromadit další vysoce kvalitní měření blesků,“ uvedl profesor Randall Cerveny, zpravodaj WMO pro extrémy počasí a klimatu.

Archiv extrémů počasí a klimatu WMO uchovává oficiální záznamy světových i regionálních extrémů spojených s řadou specifických typů počasí, včetně právě blesků. Například nejdelší doba trvání jednoho blesku byla zhruba 17 sekund během bouřky nad Uruguayí a severní Argentinou dne 18. června 2020.

Některé rekordy jsou však spíše varováním, jak nebezpečný může blesk být. V roce 1975 přímý úder blesku v Zimbabwe zabil 21 lidí najednou. Blesk může zabíjet i nepřímo. V roce 1994 zemřelo 469 lidí v Egyptě poté, co blesk udeřil do ropných nádrží, načež hořící ropa zaplavila město Durunka. Blesky ročně usmrtí zhruba 24 000 lidí.

„Blesk je zdrojem úžasu, ale také velkým nebezpečím, které si každoročně vyžádá mnoho obětí po celém světě. Tento nový rekord vyvolává obavy o bezpečnost lidí v souvislosti s blesky, jež se šíří na extrémně velké vzdálenosti a mají velký dopad na letectví a mohou vyvolat požáry,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.

Blesky ohrožují téměř celou naši planetu. S výjimkou polárních oblastí, některých pouští a klidnějších částí oceánu se s nimi můžeme běžně setkat prakticky kdekoliv.

Největší hustota blesků je v oblastech tropické západní Afriky, v okolí Indonéského souostroví nebo právě na americkém kontinentu, včetně Velkých planin. I v Česku však jsou oblasti, kde se jich může ročně vyskytnout až tisíc na kilometr čtvereční.

„Blesky jsou nebezpečné. Pokud se bouřka vyskytuje v okruhu 10 kilometrů, je dobré se schovat do budovy nebo vozidel. Jak však ukazuje tento extrémní případ, blesky mohou dorazit během několika sekund na velkou vzdálenost, a je proto nutné být ve střehu, i když se zdá, že je bouřka daleko,“ dodal odborník na blesky a člen výboru Walt Lyons.

Vědci v nedávné studii navíc zjistili, že blesky škodí i přírodě daleko víc, než se čekalo. Každoročně totiž zničí asi 320 milionů stromů. Toto číslo sice není nijak vysoké vzhledem k celkovému počtu stromů na planetě, nicméně díky požárům, které údery blesků způsobí, se dostane do ovzduší ročně přes 1,2 miliardy tun oxidu uhličitého.

Vědecká komunita navíc varuje, že klimatické modely předpokládají v dynamičtější atmosféře nárůst četnosti blesků v důsledku klimatické změny. Modely naznačují, že jejich počet bude vyšší zejména ve středních a vyšších zeměpisných šířkách, kde je jich aktuálně méně než v tropech.