Článek
Rozloha ozonové díry nad Antarktidou dosáhla v první polovině září rozlohy kolem 25 milionů km2, což je přibližně o pět milionů více, než je průměr pro toto období. Přitom předpovědi naznačují ještě další nárůst rozlohy ve druhé polovině září.
Rychlý vývoj ozonové díry v roce 2026 se časově shodoval s náhlým poklesem minimální teploty ve výšce přibližně 20 km nad jižním pólem (izobarická hladina 50 hPa).
K úbytku stratosférického ozonu nad Antarktidou dochází každoročně. O ozonové díře se bavíme, když hodnota koncentrace ozonu klesne pod 220 DU (Dobsonových jednotek). Nejnižší koncentrace bývají nad Antarktidou během tamního jara (srpen až listopad).
K úbytku ozonu ve stratosféře jižní polokoule dochází v důsledku nízkých teplot, které umožňují tvorbu polárních stratosférických mraků, jež hrají roli při aktivaci chemického odbourávání ozonu prostřednictvím halogenů za přítomnosti slunečního záření.
Rozloha ozonové díry na jižní polokouli je letos nadprůměrná
„Vývoj ozonové díry nad Antarktidou se může rok od roku značně lišit v závislosti na celé řadě atmosférických a chemických faktorů. Ačkoli jsme letos na začátku září zaznamenali rychlý nárůst její rozlohy, ostatní ukazatele se nadále pohybují blízko historických průměrů. Tyto poznatky zdůrazňují význam sledování složité interakce mezi lidskými zásahy a přírodními faktory,“ řekla ředitelka služby CAMS Laurence Rouilová.
Celkový stav ozonové vrstvy se postupně zlepšuje
Antarktická ozonová díra, která je od konce 70. let sledována pozemními a satelitními pozorováními, dosáhla 9. září 2006 rekordní rozlohy 29,6 milionu km². Ve stejném měsíci také měla největší průměrnou rozlohu v průběhu několika po sobě jdoucích týdnů. V posledních letech se však objevují menší a kratší ozonové díry, což naznačuje zotavení.
To potvrzuje i zpráva WMO o stavu ozonu za rok 2025. Ta uvádí, že loňská ozonová díra byla čtvrtá až pátá nejmenší od roku 1992. Druhý rok v řadě tak byl rozsah ozonové díry výrazně pod průměrem z let 1990 až 2010.