Článek
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) porovnal dva družicové snímky pořízené 22. srpna 1985 a 15. srpna 2026. Zachycují výraznou proměnu ledovce Pasterze pod nejvyšší rakouskou horou Grossglockner.
Zatímco v roce 1985 proudilo z horní části ledovce do údolí velké množství ledu prostřednictvím několika ledopádů, letos zůstal už jen jeden. Ledovec v údolí mezitím výrazně ustoupil a značnou část území, které dříve pokrýval led, zaplnilo předledovcové jezero.
Podle odborníků ustupuje Pasterze téměř nepřetržitě od poloviny 19. století. Po roce 1980 se tempo úbytku výrazně zrychlilo a rozloha ledovce se oproti minulosti dramaticky zmenšila. Od 19. století se jeho rozloha zmenšila téměř na polovinu.
Pasterze je v současnosti stále největším rakouským ledovcem. Své prvenství si však udržuje pouze díky ledopádu Hufeisenbruch, který stále spojuje jeho horní a dolní část.
Rozdělení ledovce se blíží
Také toto spojení rychle mizí. Mezi lety 1998 a 2025 se Hufeisenbruch zúžil z téměř 900 metrů na pouhých 120 metrů. Výzkumníci připisují jeho ústup především klesajícímu přísunu ledu z horní části ledovce a rostoucímu působení tepla z postupně odhalovaných skalních stěn.
V polovině srpna 2026 byl ledopád podle odborníků stále souvislý, jeho stav je ale velmi špatný. Očekává se, že během příštích dvou let by se spojení mezi horní a dolní částí ledovce mohlo přerušit.
Až k tomu dojde, Pasterze přijde o své prvenství. Největším rakouským ledovcem by se poté stal Gepatschferner v Ötztalských Alpách v Tyrolsku.
Společně s úbytkem ledu je na konci Pasterze stále výraznější také předledovcové jezero. Vědci jeho vývoj sledují mimo jiné proto, že voda může dále urychlovat úbytek ledu. Zvětšující se jezero může zároveň zvyšovat nebezpečí náhlých průvalových povodní.
Ústup alpských ledovců patří k nejviditelnějším dopadům současné změny klimatu. V Rakousku v posledních letech ustupují téměř všechny sledované ledovce. Po mimořádně teplém létě 2026 lze očekávat, že letošní měření ukážou další výrazné ztráty ledu.
