Hlavní obsah

Z grónského ledovce se odlomil „ostrov“ o velikosti Manhattanu

Z Petermannova ledovce na severozápadě Grónska se 4. srpna odlomila obrovská masa ledu o velikosti newyorské čtvrti Manhattan. Jde o největší úbytek jeho plovoucí části od roku 2012. Nově vzniklý „ledový ostrov“ budou nyní vědci sledovat, protože může ovlivnit lodní trasy.

Foto: ESA

Odlomená ledovcová kra na snímku z družice Sentinel-1

Článek

Podle Evropské vesmírné agentury (ESA) zachytila odlomení ledovcové kry družice Sentinel-1. Ještě o den dříve satelitní snímky ukazovaly výrazné trhliny v plovoucí části ledovce. Následující den se od jeho východního okraje oddělila rozsáhlá masa ledu.

Vznikl tak tabulární ledovec o rozloze přibližně 76 kilometrů čtverečních, což zhruba odpovídá rozloze Manhattanu. Jeho tloušťka podle odhadů dosahuje až 150 metrů. Jde o největší odlomení z plovoucí části Petermannova ledovce za posledních 14 let.

„Petermannův ledovec je již dlouho jedním z největších zbývajících ledovců s rozsáhlou plovoucí částí v Grónsku. Toto odlomení jsme očekávali už léta a konečně k němu došlo. Je to připomínka toho, jak rychle se mohou ledovce měnit,“ uvedl Adam Garbo z Ottawské univerzity.

K rozsáhlému odlamování ledu z Petermannova ledovce došlo také v letech 2008, 2010 a 2012. Od té doby však byla jeho plovoucí část relativně stabilní. Radarová měření z letošního dubna nicméně odhalila deformace a trhliny, které se v ledu postupně rozšiřovaly.

Foto: ESA

Velikost odlomené ledovcové kry

Ledový obr bude dál pod dohledem

Srpnovým odlomením však změny zřejmě nekončí. Další dvě části o rozloze přibližně 97 a 87 kilometrů čtverečních by se podle výzkumníků mohly v budoucnu rovněž oddělit. Vědci proto budou další vývoj ledovce sledovat pomocí družic i leteckých pozorování.

Stejně tak budou v následujících letech pečlivě sledovat osud nové ledovcové kry. Oceánské proudy ji budou unášet a postupně se může rozpadat na menší kusy. Vzácně velká masa ledu by se mohla stát rizikem pro lodní dopravu i arktickou infrastrukturu.

„Zatímco velké tabulovité ledovcové kry jsou v Jižním oceánu kolem Antarktidy relativně běžné, arktické ledové ostrovy jsou mnohem vzácnější,“ uvedla Anna Crawfordová z Univerzity ve Stirlingu.

Jejich studium podle ní pomáhá pochopit, jak odlamování a následný rozpad ledu ovlivňují chování ledovců, oceán i růst hladiny moří.

Samotné odlomení nynějšího kusu hladinu oceánu prakticky nezvýší, protože led již předtím plaval na vodě. Úbytek plovoucí části ale může ovlivnit rychlost, s jakou led z pevniny proudí do oceánu, a tím nepřímo přispět k růstu jeho hladiny.

Výběr článků

Načítám