Článek
Bez vysokých stromů dosahujících k nebi může aljašská tundra vypadat pustě. Ale zblízka je tundra něco jako džungle. Alespoň podle studenta biologie rostlin na Floridské atlantické univerzitě Adama Blooma.
Rozdíl je ve výšce rostlin. Bujná arktická džungle má obvykle 25 centimetrů. Zakrslé břízy dosahují až výšky kolen.
Rostliny jsou vyšší kvůli oteplování
Po staletí nutila arktická zima rostliny, aby rostly do malých výšek. Nyní se však Arktida rychle otepluje, a to až čtyřikrát rychleji než je světový průměr. Proto je Arktida ideálním prostředím, kde mohou výzkumníci sledovat změny v růstu rostlin.
Studie ukazují, že čím jste severněji a v chladnějších oblastech Arktidy, tím jsou rostliny menší. Důvodů je více, ale tím hlavním je, že je tu tuhá zima.
„Cokoli, co vyčnívá nad nízkou, izolační sněhovou pokrývku, je náchylnější k poškození chladem a větrem nebo sežrání divokou zvěří,“ uvedla rostlinná ekoložka Anne Bjorkmanová z univerzity v Göteborgu ve Švédsku. „Navíc zmrzlý permafrost neumožňuje kořenům růst příliš hluboko,“ dodala.
Onion Portage u řeky Kobuk na Aljašce je důležitou migrační trasou pro Západoarktické stádo severoamerických sobů (karibu)
Jenže v posledních letech už tak tuhé zimy nejsou. Část Aljašky, kde se nachází stanice Toolik Field, je asi o 2,7 °C teplejší než před 40 lety.
„Rostliny, které už tu jsou, rostou do vyšších výšek,“ řekla Bjorkmanová. Podle ní mohou v budoucnu dosahovat ještě větších rozměrů. Zároveň se do oblasti stěhují vyšší rostliny, které by zde dříve kvůli velkému chladu v zimě nepřežily.
Zarůstání tundry keři může ještě urychlit oteplování. Vyšší rostliny trčí nad sněhovou pokrývku, čímž se více tepla absorbuje a méně se ho odrazí od bílého sněhu.
Tato zpětná vazba je jedním z hlavních důvodů, proč se Arktida (i celá Země) ještě rychleji otepluje.
Podle rostlinné ekoložky Sarah Elmendorfové z University of Colorado také keře zachycují více sněhu, který pak ohřívá půdu pod ním, což dovoluje mikrobům během zimy uvolňovat více metanu, jenž následně jako skleníkový plyn také přispívá k oteplování planety. „Na druhou stranu by to mohlo být trochu kompenzováno tím, že nová zeleň v Arktidě absorbuje více oxidu uhličitého,“ řekla Elmendorfová.
