Hlavní obsah

Na Krétě nad ránem naměřili 37,4 °C

1:39
1:39

Poslechněte si tento článek

Teplota v pět hodin ráno na západě řeckého ostrova Kréty dosáhla v neděli hodnot typických pro Perský záliv. Podle meteorologů jde o neobvyklé hodnoty nejen pro Řecko, ale i pro celý evropský kontinent, a to nejen v jarních měsících.

Foto: Jelena Skundric / Alamy, Profimedia.cz

Výhled na Falasarnu na ostrově Kréta

Článek

Podle dat z Národní observatoře v Aténách byla 25. května ve Falasarně na západě Kréty v 5 hodin ráno naměřena teplota 37,4 °C.

Vysoké teploty byly v nočních hodinách zaznamenány i na dalších stanicích ostrova, přičemž čtrnáct stanic překonalo hranici 35 stupňů. Například stanice v obci Malia, která leží na opačné straně ostrova než Falasarna, naměřila pouze o 0,1 °C nižší hodnotu.

Když teplota ani po setmění neklesne pod 20 °C, mluví meteorologové o tzv. tropické noci. Na krétských meteorologických stanicích však byly teploty během celé noci výrazně nad touto hranicí.

Takové hodnoty jsou naprosto výjimečné nejen pro Řecko, ale i pro celý evropský kontinent, a to i během nejteplejších dnů roku. Naměřená ranní teplota se blíží řeckému letnímu rekordu 38,0 °C, který byl zaznamenán v Paleochoře v červnu 2007. 

Podle meteorologů jde o hodnoty srovnatelné s teplotami zaznamenanými při úsvitu v oblastech jako Omán nebo Spojené arabské emiráty.

Zajímavostí je, že teplota byla v neděli noci a nad ránem mnohem vyšší než potom během dne, kdy klesla na hodnoty „jen“ kolem 25 stupňů.

Noční teplotní výkyv byl způsoben kombinací několika faktorů - přílivem velmi teplé a suché vzduchové hmoty ze severní Afriky a fénovým efektem.

Princip fénového efektu

Teplý a suchý fénový vítr vzniká za podmínky, kdy proudění musí překonat vysoký horský masiv (například Alpy). Při nuceném výstupu se vzduch až do úplného nasycení vodními parami ochlazuje o 1 °C na každých 100 výškových metrů. Ve chvíli, kdy v určité hladině dojde k tvorbě oblačnosti, se tento nasycený vzduch ochlazuje už jen o 0,6 °C na 100 metrů. Důvodem je fakt, že vlhký vzduch uvolňuje do atmosféry malé množství tepla a tím se zpětně mírně zahřívá.

Zatímco na návětrné straně horské překážky může vydatně pršet, v závětří hřebene se tento vzduch vysuší a začne klesat do údolí. Po rozpuštění oblačnosti se při sestupu ze svahů otepluje opět o 1 °C na každých 100 metrů poklesu. V závětří hor tak převládá slunečné a větrné počasí s teplotami až o 10 °C vyššími, než panují na opačné straně. Čím je původní vzduch vlhčí, tím větší rozdíl teplot mezi návětrnou a závětrnou stranou nastane.

Související témata:

Výběr článků

Načítám