Článek
Odborníci z Univerzity v Mannheimu a Evropské centrální banky zveřejnili rychlou analýzu dopadů letošního extrémního léta na ekonomiku Evropské unie. Výsledky přinesl britský deník Guardian.
Podle analýzy extrémní projevy počasí způsobily na celém území ekonomické ztráty ve výši přes 43 miliard eur (asi bilion korun). To tvoří téměř 0,3 procenta celkových ročních výdajů Evropské unie v loňském roce.
Konečné ztráty však mohou být po započítání dlouhodobých nákladů ještě mnohem vyšší. Autoři analýzy spočítali, že do roku 2029 ještě vzrostou téměř trojnásobně na 126 miliard eur (zhruba tři biliony korun).
„Skutečné náklady extrémního počasí se projeví postupně. Tyto události ovlivňují společnost skrze širokou škálu kanálů, které přesahují okamžitý dopad,“ vysvětluje ekonom Sehrish Usman z Univerzity v Mannheimu.
Největší škody hlásí státy ve Středomoří. Mezi nejvíce postižené patřilo Španělsko, Francie a Itálie, jejichž ztráty letos činily v každé z nich přes 10 miliard eur (zhruba 250 miliard korun).
Extrémní projevy počasí v regionech v Evropě během léta 2025
Pokud bychom to však přepočetli na hrubou přidanou hodnotu (HPH), měřítko celkové hospodářské výkonnosti, nejvíce tratily menší státy. V Řecku, Bulharsku, na Maltě a Kypru přesáhly ztráty 1 % HPH. Česku se naštěstí letos extrémní projevy počasí vyhýbaly.
Bez adaptace budou škody narůstat
Aktuální analýza se opírá jak o meteorologická data, tak i ekonomické modely, podobně jako nedávno vydaná studie, která analyzovala ekonomické ztráty v důsledku extrémního počasí v letech 1995 až 2022.
Zároveň zohledňuje nejen přímé důsledky extrémního počasí, jako je úmrtí nebo ničení majetku, infrastruktury a úrody, ale i ty nepřímé, například ztrátu produkce během obnovy, omezenou pracovní dobu, narušení dodavatelských řetězců nebo náklady na adaptaci.
„Už dlouho se zasazuji o to, abychom se zaměřili i na nepřímé dopady extrémního počasí. Ty bývají kolikrát větší než přímé účinky a trvají déle, než si lidé představují,“ uvedl Stéphane Hallegatte, hlavní klimatický ekonom Světové banky.
Vědci se shodují, že častější extrémní jevy souvisejí s klimatickou změnou. Podle studií zvýšila klimatická změna 40krát pravděpodobnost ničivých požárů na Pyrenejském poloostrově a až trojnásobně počet obětí veder v evropských městech.
Podobné ekonomické ztráty se mohou v příštích letech stát běžnou realitou. Zvládnout extrémní projevy počasí bude možné jen díky investicím do adaptačních opatření, která rozhodnou nejen o výši budoucích škod, ale i o odolnosti evropské ekonomiky jako celku.
