Článek
Nejničivější španělské povodně za více než 50 let zasáhly jih a jihovýchod země na přelomu října a listopadu 2024. Katastrofa si vyžádala nejméně 238 obětí a způsobila škody odhadované na 10 miliard eur, především v regionu Valencie.
Hlavní příčinou byly extrémní srážky. V nejkritičtější den, 29. října, spadl během několika hodin úhrn odpovídající běžnému ročnímu množství srážek.
Na stanici Turís poblíž Valencie bylo za pouhou hodinu naměřeno 185 milimetrů srážek a za 16 hodin 772 milimetrů.
Celou situaci charakterizoval jev, který španělští meteorologové označují jako DANA a dochází při něm k velmi intenzivním a vytrvalým srážkám.
Meteorologický jev DANA
Depresión Aislada en Niveles Altos (DANA) je španělský název pro meteorologický jev v češtině označovaný jako odtržená výšková cyklona.
Vzniká, když se od tryskového proudění oddělí kapkovitá masa studeného vzduchu, která se nad teplým a vlhkým mořem setká s teplým prouděním. Tento kontrast pak vyvolává silné bouřky a intenzivní srážky. V důsledku blokace blízkého hřebene vysokého tlaku vzduchu navíc dochází k tomu, že se tato vzduchová hmota stává téměř nepohyblivou a setrvává na jednom místě delší dobu.
DANA se nejčastěji objevuje nad Středomořím, kde i na podzim zůstává moře teplé a poskytuje atmosféře potřebnou vlhkost a energii. Jedná se o poměrně vzácný meteorologický jev, který se obvykle opakuje jen jednou či dvakrát za desetiletí. Rostoucí teploty vzduchu a moří během letního období ale mohou znamenat, že se tyto extrémní situace budou objevovat stále častěji.
Samotný výskyt jevu DANA však nevysvětluje, proč byly deště a následné povodně až tak extrémní. Tímto tématem se zabývá nově publikovaná studie v prestižním časopise Nature Communications, vedená výzkumníky z Univerzity ve Valladolidu a Španělské státní meteorologické agentury (AEMET).
Hlavním faktorem abnormálně teplé moře
Vědci ve studii kvantifikovali vliv antropogenní změny klimatu na bouře, které 29. října 2024 způsobily bleskové povodně ve Valencii a jejím okolí. Využili k tomu numerický model s vysokým prostorovým rozlišením ve dvou scénářích: první simuloval reálné podmínky, druhý hypotetické klima bez vlivu lidské činnosti.
Z analýzy vyplývá, že klimatická změna zesílila intenzitu srážek o 21 procent a jejich celkový objem o 19 procent. Oblast zasažená extrémními srážkami (více než 180 milimetrů za 24 hodin) se v důsledku globálního oteplování rozšířila o 55 procent.
Klimatická změna zvýšila intenzitu jevů vedoucích k ničivým povodním ve Valencii v roce 2024.
Autoři studie tento nárůst připisují zejména vyšší vlhkosti a větší nestabilitě atmosféry. Tyto změny však byly ještě výraznější, než by odpovídalo Clausius-Clapeyronově teorii, podle níž je atmosféra schopna s každým stupněm oteplení pojmout přibližně o 7 procent více vodní páry.
Hlavním faktorem byly především rekordně vysoké teploty Středozemního moře v roce 2024, které vedly k výraznému zesílení konvektivních výstupných proudů. Svou roli sehrály také změny v mikrofyzikálních procesech uvnitř bouřkových systémů, například vyšší podíl krup či efektivnější přeměna vodní páry na déšť.
Podobné extrémy mohou přibývat
Studie zdůrazňuje, že klimatická změna mění termodynamické vlastnosti bouří v regionu a zvyšuje pravděpodobnost výskytu podobně extrémních povětrnostních událostí. Podle autorů je proto nezbytný další výzkum, který pomůže lépe porozumět mechanismům těchto jevů a zpřesnit budoucí projekce rizik.
Ostatně pro příklad podobných katastrofálních událostí nemusíme chodit daleko. Pouze o několik týdnů dříve v roce 2024 zasáhly intenzivní srážky a ničivé povodně také střední Evropu včetně Česka. I v tomto případě sehrály roli nadprůměrně vysoké teploty evropských moří.
Podle meteorologů tak dnes nejde pouze o otázku, co lze s klimatickou změnou dělat, ale také, jak se na podobné extrémy připravit. Klíčové je zavádění a udržování adaptačních opatření a systémů včasného varování, které mohou do budoucna zmírnit ničivé dopady těchto událostí.
