Článek
Ve druhé polovině května se objevilo několik sezónních předpovědí, které označovaly nadcházející léto jako jedno z možná nejteplejších v historii měření. To se však většinou týkalo Evropy jako celku nebo jiné oblasti než Česka.
„Předpovědi o teplém létu pouštěli ven třeba meteorologové z Velké Británie. Předpokládali, že budou mít teplotně nadprůměrné léto, což jim tam docela vychází. A srážek tam moc není,“ vysvětluje Dagmar Honsová.
S předpovědí extrémně teplého léta pro Německo přišel meteorolog Jan Schenk, který dokonce nazval letošní léto létem století. Šlo však o jednu z možných variant.
„Sezónní výhledy a globální modely nedávaly, že bychom ty teplotní odchylky měli mít vyšší než v minulých letech,“ říká Honsová. Průměry modelových předpovědí opravdu tak extrémní nebyly.
Teplo je, jen ne v Česku
Přesto v Evropě na některých místech panuje velmi teplé léto, někde až extrémně teplé. Když se pak vezme Evropa jako celek, vychází potom nadprůměrné teploty, i když u nás v Česku se nám zdá, že je chladno a deštivo.
„Na jihu Evropy i ve Skandinávii byly extrémně vysoké teploty a dá se říct, že léto bez léta prožíváme jen my tady ve střední Evropě. Pořád převládá zonální proudění, které přináší tlakové níže,“ říká meteoroložka. S tlakovými nížemi souvisí právě déšť.
„Nad Skandinávií budou mít jedno z nejteplejších lét, to samé Velká Británie, to samé jih evropského kontinentu a na východě Evropy jsou taky vysoké teploty,“ vyjmenovává Honsová.
Červen byl celosvětové opět jedním z nejteplejších v historii měření a i Evropa kvůli vlně veder v západní Evropě byla velmi teplá. Červenec bude jako celek v Evropě nejspíše taky nadprůměrně teplý, právě kvůli historické vlně veder ve Skandinávii nebo vysokým teplotám na jihu Evropy a na Balkáně.
Vrátili jsme se do 60. až 80. let
V Česku se nám zdá, že je chladné a deštivé léto. Ale data mluví trochu jinak. I když jsou některé dny výrazně chladnější, než je obvyklé, celkově se teploty pohybují kolem průměru a i podle Honsové nejspíše bude červenec v Česku teplotně normální nebo velmi slabě podnormální.
„Mám pocit, že letos v létě jsme se vrátili z meteorologického hlediska do nádherných 60. až 80. let dvacátého století, tedy na léto před klimatickou změnou. Protože letní počasí bylo vždycky na srážky nejbohatší,“ uvedla Honsová.
Až v roce 1994 tu podle ní byla dlouhotrvající vlna veder a výrazně se to začalo měnit hlavně v 21. století. „My jsme teď zvyklí a připraveni na to, že tu bude jedna vlna veder za druhou, maximálně jedna studená fronta mezi čtrnáctidenní výhní a najednou je tu parádní počasí, na jaké jsme byli zvyklí v 60. až 80. letech, jen s o pár stupni Celsia vyššími teplotami,“ popisuje aktuální počasí Honsová.
Meteoroložka také potvrzuje, že i takovéto roky patří ke klimatické změně. Po teplých a suchých letech se objeví i rok, kdy bude léto teplotně i srážkově připomínat spíše období před klimatickou změnou. Jeden studenější rok nebo jedno studenější léto však nezvrátí jasný trend v oteplování.
Má smysl dělat dlouhodobé předpovědi?
„Dlouhodobé předpovědi už jsou velmi dobré, jenom je musíme správně interpretovat. A jinak to bude vždy ve střední Evropě, jinak nad Skandinávií a tak podobně. Rozhodně není možné si vzít počasí ve Velké Británii a udělat palcový titulek pro území České republiky,“ myslí si Honsová.
Úspěšnosti předpovědí jdou rychle dopředu a předpovědi na týden nebo 14 dní dopředu jsou podle meteoroložky vysoké. Nejúspěšnější jsou samozřejmě předpovědi na nejbližší dny a postupně se vzdálenějšími dny se přesnost snižuje.
