Článek
Na téma vlivu větrných elektráren na počasí upozornil ve svém příspěvku Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové s odkazem na řadu studií z celého světa uvádějí, že dopady větrných parků byly zkoumány jak pomocí měření, tak modelových simulací.
Žádná z těchto studií nepotvrzuje, že by větrné parky výrazně bránily proudění vlhkého vzduchu, a tím zásadně ovlivňovaly rozložení srážek.
Proudění vzduchu je totiž primárně dáno nerovnoměrným zahříváním zemského povrchu, které vytváří tlakové rozdíly v atmosféře. Ty se vyrovnávají ve vyšších vrstvách, kde mají procesy zásadní vliv na počasí ve velkém měřítku.
Naopak vliv přízemní vrstvy atmosféry, v níž se větrné elektrárny nacházejí, je z hlediska velkoplošného klimatu omezený. Větrné parky sice mohou lokálně zpomalovat vítr a zvyšovat turbulenci, tyto změny jsou však pouze místní a statisticky nevýznamné.
V českém prostředí se často zmiňuje výstavba větrných elektráren v severním Německu. Podle studií je však jejich dopad na evropské klima minimální. I v nejvíce ovlivněných oblastech západních Čech může jít maximálně o pokles ročního úhrnu srážek zhruba o jedno procento.
Změny úhrnů srážek v důsledku větrných parků v Evropě během zimy (nalevo) a léta (napravo)
Meteorologové zároveň připomínají, že letošní sucho souvisí především s rozložením tlakových útvarů a spadá do přirozené variability počasí. Jeho intenzitu však zvyšuje klimatická změna, která podobné extrémy v posledních letech zesiluje.
Změny jsou na lokální úrovni
Přestože vliv větrných parků na rozsáhlé meteorologické jevy zůstává zanedbatelný, lokální podmínky ovlivnit mohou. Například zvýšená turbulence může v noci podporovat promíchávání vzduchu a přenos tepla k povrchu, což vede k mírně vyšším nočním teplotám v okolí turbín.
Další studie zase ukazuje, že v blízkosti větrných elektráren může docházet ke zvýšení četnosti bleskových výbojů. Ty v jejich okolí udeří častěji než v podobně exponovaných místech bez turbín. Tento jev byl sledován zejména v chladnější části roku.
Naopak souvislost mezi větrnými elektrárnami a vznikem tornád vědci odmítají. Jde o rozšířený mýtus, který pravděpodobně vychází ze spojitosti rotujících vrtulí a vířivého proudění tornáda. Jeho vznik je však složitý proces vyžadující specifické atmosférické podmínky, které větrné parky ovlivnit nedokážou.
Debata o větrných elektrárnách by tak v kontextu klimatu měla stát především na rozlišení mezi lokálními a velkoplošnými vlivy. Zatímco drobné změny v bezprostředním okolí turbín vědci pozorují, zásadní ovlivnění povětrnostní situace, včetně srážek, se podle dosavadních poznatků nepotvrdilo.
