Jak vypadá největší zemědělský dron v Česku? Tenhle „drobeček“ váží desítky kilogramů

Přímo na poli jednoho ze zemědělců probíhá testování zemědělského dronu v „ostrém“ provozu.

Naložit do něj lze granulát i tekutinu. „Vzletová hmotnost je 78 kilo, když je plně naložen. Rozpětí je přes tři metry,“ řekl Novinkám jednatel společnosti DJI Telink Jaroslav Řešátko.

Letová doba je nastavena tak, aby za ni dron vyprázdnil nádrž, což se pohybuje kolem 15 minut. „Záleží na tom, jakou dávku dáváme a jak rozlišujeme místa, kam se dávka dává,“ dodal Řešátko.

Kvůli efektivnosti se dron pohybuje co nejblíže zemi, látka se tak nedostane, kam nemá. Provoz ale omezuje i česká legislativa.

Povolení k aplikaci chemických přípravků řeší Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. „U kapalných látek jsou výživy na ohlášení, agresivnější látky na povolení,“ upřesnil Řešátko.

Podle zemědělce Eduarda Kadrnky je ale problém v tom, že v případě infekce nebo napadení škůdcem se musí reagovat velmi rychle a vyřídit výjimku prý trvá.

V současnosti tedy může dron v zemědělství fungovat pouze za podmínek, že letí do výšky pět metrů a k ošetření půdy se použije pevná látka, tedy granulát. V tomto případě to není považováno za leteckou aplikaci.

„Z doby práškovacích letadel nám zůstal zákon, který povoluje leteckou aplikaci přípravků pouze na výjimku. Důvodem byla obrovská nepřesnost této metody. Dron je letadlo, proto se to přeneslo i na nás, přestože dron naopak provádí velice přesnou aplikaci,“ doplnil.

I proto by zemědělci a majitelé dronů chtěli změnu zákona.

Povolení k samotnému vzletu zase vydává Úřad pro civilní letectví. „V tomto případě je třeba povolení vždy, protože dron váží nad 25 kg. To ale není problém, pokud vlastním dron a dopředu vím, které půdní bloky budu chtít ošetřovat. Toto povolení se dá vyřešit i na dva roky dopředu,“ doplnil.

Pole si nejprve pracovníci firmy obletí klasickým dronem, kterým celý prostor zmapují. Díky tomu pak vědí, kam zemědělský dron poslat, aby byla jeho práce co nejefektivnější.

„Dron rozpozná kondici zeleně a na základě toho se agronom rozhodne, kde se jaký přípravek bude aplikovat,“ doplnil informace jednatel společnosti DJI Telink.

Využití dronů v zemědělství je stále novinkou a zemědělci jejich práci zatím objevují. Dává jim to ale stále větší smysl, a to hlavně díky změnám legislativy. Příkladem může být tlak na zmenšování pozemků i rostoucí cena přípravků. Díky přesnému zacílení dronů lze hospodařit šetrnějším způsobem.

„Navíc jim to umožňuje se do pole dostat i ve chvíli, kdy je po dešti a velká technika nemá šanci se do míst dostat,“ doplnil Jaroslav Řešátko.

Hlavně úspora lidské síly motivuje zemědělce Eduarda Kadrnku testovat provoz dronu na jeho polích.

„Tohle je opravdu velký pokrok. Pomohlo by nám to aplikovat nástrahu na hraboše. Dneska to funguje tak, že nástrahu vezmou všichni zaměstnanci firmy do kýblů, uděláme rojnici a kde vidí nějakou noru, tak to tam hodí,“ vysvětlil zemědělec.

Dron by podle Kadrnky zvládl stejnou práci za zlomek času. Kvůli většímu přehledu si firma koupila malý dron, s jehož pomocí chce nyní pravidelně alespoň mapovat stav porostu.

Pořizovací hodnota dronu činí přibližně 500 tisíc korun. Navíc se k němu dá dokoupit rozmetadlo.

Ovládání zemědělského dronu je v podstatě běžné a podobné řízení menších dronů. „Máme klasický křížový ovladač. Samozřejmě tlačítka, která jsme u běžného dronu zvyklí používat na fotografování, tak tady slouží třeba k aplikaci přípravku,“ vysvětlil jednatel firmy vlastnící dron.

„U dronu pro zemědělské účely se předpokládá, že bude pracovat sám. Máme tedy v paměti to určité pole, které vyvoláme z paměti, a dron pracuje,“ dodal.