Článek
„Problém je stáří tvůrců, za dvacet let nebude možná nikdo, kdo by se tvorbou betlémů zabýval, tedy pokud se nebavíme o vyhlášených oblastech, jako je Třešť, Příbram nebo Orlické hory,“ řekl Novinkám Vratislav Altman ze sdružení Betlémáři Plzeňska.
Tento neformální spolek má zhruba dvacet členů. „Ale z toho jen sedm betlémy opravdu vyrábí, ostatní jsou sběratelé. A myslím, že se to do budoucna výrazně posune právě ke sběratelství - asi i investičně zaměřenému, protože starších figurek z první poloviny minulého století je málo a jejich cena jde výrazně nahoru,“ konstatoval Altman.
Ježíšek v kočárku
Klasikou je dřevo, keramika, objevují se ale i betlémy textilní, filcové, drhané. „Že by si je někdo tisknul na 3D tiskárně, tak o tom nevím,“ podotkl Altman. Moderní motivy do prastarého příběhu nicméně občas pronikají. „Mám ovšem pocit, že bohužel s určitou mírou nevkusu. Betlém je fenomén a myslím, že by v něm měla stále přetrvávat idea té biblické události. Když je Ježíšek místo v jesličkách v kočárku, Josef drží mobil a do toho přijíždí někdo na motorce, je to podle mne už za hranou,“ poznamenal Altman.
Moderní prvky - tedy na tehdejší dobu - se ovšem objevily už třeba ve slavném Ladově papírovém betlému. „Ale pořád tam držel klasickou venkovskou stylizaci. Věděl, pro koho je jeho betlém určený, milionáři by si jej nekoupili,“ uvedl Altman, podle něhož k nevhodným zásahům a komercionalizaci došlo už po první světové válce.
„V betlémech se třeba objevoval Masaryk. A prvorepublikoví obchodníci začali za každý větší nákup rozdávat papírové reklamní betlémy. Děti si je vystříhaly a po Vánocích skončily v kamnech. Mimochodem proto jsou dnes poměrně vzácné,“ upozornil Altman.
Ježíšek v sudu. Pivovarský betlém od nýřanského řezbáře Waltra Hössla
V domácnostech už podle něj jesličky a betlémské hemžení moc často k vidění nejsou. „Ještě tak tam, kde jsou i děda a babi, kteří betlémy stavěli už jako děti, tenhle zvyk se dědí. V moderních rodinách je to více méně výjimka,“ dodal Altman.
Anketa
Dudáci vs. Římané
V plzeňské expozici, která bude přístupná až do konce ledna, figuruje na osmdesát nejroztodivnějších výtvorů. „Nejstarší je z pozdní renesance, tedy pokud pod pojem betlém zahrneme i vyřezanou svatou rodinu. Hodně jich ale je od soudobých tvůrců, dva vznikly letos přímo pro naši výstavu,“ upřesnil Michal Chmelenský ze Západočeského muzea.
Bavorský styl vychází z biblických motivů.
Část exponátů zapůjčilo biskupství v Regensburgu, návštěvníci si tedy mohou srovnat styly z obou stran česko-německé hranice. „Oba regiony dělí sice jen pár kilometrů, ale z betlémářského pohledu také několik století,“ uvedl Altman. „Filozofie betlémů se na české a bavorské straně Šumavy zásadně liší. Naše tradiční vyřezávané jsou selky, dudáci. Naopak Bavoři vycházejí důsledně z biblických obrázků a tak tam mají římské vojáky, palmy,“ uzavřel Altman.