Sláva v pivovaru, z tovaryše plnohodnotný bednář. Plzeň drží nad vodou vymírající řemeslo

Máme začátek září a tím šťastným je Jan Fencl, nečekejte ale nějakého vyjukaného učedníka, táhne mu na osmatřicet. „Splněný sen,“ konstatuje. Skutečným učedníkem není už dávno, práci se dřevem se vyučil před dvaceti lety. „Pak jsem si ale přečetl článek v novinách o pivovarských bednářích a hrozně mě to zaujalo, strašně jsem to chtěl dělat. Kvůli historii tohohle řemesla. Všechno je tady ručně dělané, je to něco jiného než v běžných firmách,“ líčí novopečený fachman.

Po nejrůznějších truhlárnách se protloukal do roku 2022, pak zkusil štěstí v pivovaru. „Zájemců bylo hodně, měl jsem štěstí, že mě vzali. Člověk musí mít zkušenost se dřevem a být trochu šikovný. Jinak ta práce zase tak úplně jiná není. Co je nejtěžší? Asi tvarovat obruče,“ míní Fencl.

Že to umí, musel na závěr svých tovaryšských let dokázat vlastnoručně vyrobeným soudkem. „Jde o starý zvyk,“ připomíná mistr plzeňských bednářů Karel Hofman. „Nejlépe se tak ukáže, zda tovaryš ovládá všechna specifika zpracování dubového dřeva a výroby sudu. Pokud jeho soudek těsní, tak uspěl,“ dodává Hofman. Pak už ho zbývá narazit a vypít na zdraví nového člena bednářské party. „Skvělá party,“ zdůrazňuje Fencl.

Na následující podobnou oslavu si tady musí počkat. Další - a nyní vlastně už jediný - tovaryš nastoupil loni před Vánoci, více než dvě učednická léta má tedy ještě před sebou.

Tyhle povídačky o mistrech a tovaryších jsou pochopitelně spíše otázkou tradice a pivovarského folklóru. „Samozřejmě všichni bednáři jsou v běžném zaměstnaneckém poměru,“ potvrzuje Petr Tůma, manažer historických řemesel v plzeňském pivovaru. Ale je fakt, že pivovarským bednářem se v Česku nevyučíte. A nejen v Česku.

„Nevíme, že by někde ve světě existovala výroba dřevěných pivovarských sudů. Proto tomu tady říkáme učení, starší předávají zkušenosti mladším, během těch tří let se dotyčný musí naučit všechny detaily řemesla,“ vysvětluje Tůma.

Parta má osm členů, akorát, aby při pravidelném přenášení dokázala ukočírovat i více než 900 kilogramů těžké ležácké sudy. „Nikoho dalšího v záloze nemáme, doufáme, že parta ve stávajícím složení vydrží dlouho,“ podotýká Tůma. Kdyby někdo přeci jen zvedl kotvy, vypíše pivovar standardní výběrové řízení. „S požadavkem na vyučeného tesaře, truhláře nebo dřevomodeláře. Výhodu by měl ten, kdo umí pracovat s masivem,“ upřesňuje Tůma.

Plzeňský Prazdroj už roky usiluje o zapsání pivovarských bednářů na prestižní seznam UNESCO. „Před několika lety se nám podařilo dostat toto řemeslo na seznam nemateriálních statků České republiky. UNESCO by bylo další stupeň. Teď se ale zaměřujeme na zápis celé české pivní kultury, jejíž součástí je právě i bednářství,“ uzavírá Tůma.