Článek
Zdravá a šťastná rodina stojí na šťastném manželství. Znamená to, že rodiče nikdy nemají neshody? Určitě ne. Zažívají těžké chvíle? Rozhodně ano. „Období, kdy jsou si velmi blízcí, střídají dny, kdy jsou si vzdálení, a pak se znovu hledají a vracejí k sobě. Ale nekřičí na sebe, neházejí po sobě věci, navzájem se neurážejí, neponižují, nemanipulují, nezneužívají a nezraňují,“ říká manželský a rodinný terapeut Jonathan Decker. Domov je pro děti bezpečné místo bez neustálého napětí pramenícího ze sporů.
Šťastné versus nešťastné manželství
Předpoklad, že děti jsou na tom lépe, když rodiče zůstávají spolu, je správný, pokud spolu skutečně chtějí být. Decker připomíná, že účelem manželství je navzájem si krýt záda. Držet při sobě v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci, v bohatství i chudobě. Ať je život sebetěžší, být tomu druhému oporou a společníkem. Nejde si jednoduše říct: „Tak to prostě ukončíme a rozvedeme se.“
„Lidé se většinou do rozvodu nevrhají bez rozmyslu. Než manželství ukončí, vynaloží spoustu úsilí a energie, aby vztah fungoval. Bývá v tom hodně bolesti,“ shrnuje rodinný terapeut zkušenosti ze své praxe.
Ani jeden nemusí být ten špatný
I dva opravdu dobří lidé to někdy spolu nedokážou zvládnout. „V jistém smyslu je to ještě těžší situace než rozhodování, zda zůstat, nebo ne, pokud je vztah toxický,“ konstatuje odborník. Tehdy je jasné, že svazek musí skončit, protože děti jsou svědky násilí nebo agrese, ať už fyzické, verbální či emocionální.
Ve všech těchto případech by si rodiče měli přiznat, že nejsou šťastní a navzdory veškerým snahám se situace nezlepšuje. Ani jeden z nich pak nemůže být takovým rodičem, jakým by si pro děti přál být. „Je těžké se rozvést, i když vidíte, že partner je k dětem krutý, natož pokud je k nim laskavý.“
Toxické manželství utínáme, nešťastné na sílu udržujeme
Pro děti je lepší žít v rodině neúplné či smíšené nebo ve dvou různých domácnostech, pokud tak pro ně tvoříte šťastnější prostředí tím, že nepokračuje manželství s nezdravou dynamikou mezi rodiči.
Když je druhý rodič jakkoli nebezpečný, nehezky se chová k dětem, můžete mít strach z rozvodu, protože s ním obvykle souvisí také střídavá péče. „Představa, že byste museli nechávat děti u partnera doma, kde je nemůžete ochránit, děsí,“ dodává Decker.
Není-li manželství toxické či nějak nebezpečné, i dnes si mnoho lidí myslí, že je lepší rodinu za každou cenu udržet pohromadě, přestože to rodičům spolu ani trochu neklape.
Jestliže už se partneři nemilují a uvažují, že spolu zůstanou kvůli dětem, odráží se to na jejich duševním a emočním zdraví, což pak není dobré ani pro děti. „Pokud se v takové situaci nacházíte, rozhodujte se jen a pouze za sebe a pro zdravou, nejen vztahovou, budoucnost svých dětí, protože ony všechny ty energie vnímají a nasávají,“ doporučuje a varuje odborník.
Paradoxy a překvapení (ne)rozvodů
Každý partnerský vztah je unikátní, i rozvody proto přinášejí mnohé paradoxy a překvapení. „Znám páry, kde lidé po rozvodu zůstali přáteli a jsou si dokonce mnohem bližší než v manželství,“ uvádí příklad rodinný terapeut. Partnerství nefungovalo, ale po rozvodu už na sobě nejsou závislí, mají krásný přátelský vztah.
Má zkušenost i s rodiči, kteří vydrželi, po nějaké době se do sebe znovu zamilovali a dokázali vybudovat fungující šťastné manželství.
Ví ale také o párech, které spolu zůstaly kvůli dětem a pro všechny nastalo mnohaleté peklo. „Když se děti osamostatnily a rodiče jim oznámili, že se rozvedou, dospělí potomci reagovali, že to měli udělat už dávno.“
A v neposlední řadě existují i partneři, kteří k sobě našli cestu po rozvodu. „Jejich manželství skončilo, děti měli ve střídavé péči. Jistým způsobem si od sebe odpočinuli, všechno to nepříjemné mezi nimi se vyčistilo a oni se k sobě vrátili. Není to časté, ale může se to stát,“ připouští terapeut porozvodový happy end.
Když hádky přetrvávají i po rozvodu
Rozvod podle Deckera není zázračné instantní řešení. „Pokud se hádáte jako manželé a hádáte se i po rozvodu, pak jste svým rozhodnutím nikomu neprospěli.“ Připomíná, že smyslem rozvodu je nechat konflikty za sebou a soustředit se na to, co je pro děti nejlepší. To je hlavní věc a může být zároveň klidně i jediná, na které se shodnete.
„Neshodnete-li se na ničem dalším, nechte za sebou bolesti, zranění, žárlivost, hádky a konflikty z minulosti. Už na nich nezáleží. Jste rozvedení a stále se hádáte? Vyhledejte mediátora, poradce nebo terapeuta,“ vyzývá odborník.
Měli byste tedy spolu zůstávat jen kvůli dětem? „Ano? Ne? Možná. Záleží na okolnostech. Osobně bych nebyl s někým, kdo nechce být se mnou. Zůstávat v manželství jen kvůli dětem nedává smysl. Pokud jsou tím jediným důvodem, vychovávejte je spolu, buďte v tom partneři a skvělí rodiče. Není nutné na sílu zůstávat v nefungujícím manželství.“
