Článek
Závist je složitá emocionální reakce, která vzniká, když člověk vnímá, že jiný člověk má něco, po čem druhý touží, a chybí mu to. Často ji provázejí pocity méněcennosti, frustrace a zášti. Na pracovišti se přitom nejčastěji objevuje, když se zaměstnanci cítí znevýhodněni oproti svým kolegům, pokud jde o postavení, příležitosti nebo odměny.
Závist může mít dvě podoby: laskavou a zlovolnou
Laskavá závist může sloužit jako motivace, která zaměstnance nutí zlepšovat své dovednosti a výkonnost, zatímco zlovolná závist vede k negativnímu chování, jako je sabotáž, pomluvy nebo zášť vůči kolegům.
V posledních dvou desetiletích se organizační psychologové a výzkumníci v oblasti managementu stále více zabývají příčinami a důsledky závisti na pracovišti a možnými strategiemi řízení, které by je omezily. Výzkum ukázal, že závist není jen problémem jednotlivce, ale i organizace, která může ovlivnit dynamiku, produktivitu a morálku týmu.
Závist na pracovišti nevzniká jen tak
Často ji vyvolávají specifické faktory prostředí, především konkurenční pracovní struktury, hodnocení výkonu a omezené zdroje.
- Konkurenční pracovní struktury – Mnoho pracovišť podporuje soutěživost, ať už jde o prémie, povýšení, nebo veřejné uznání. Soutěživost sice může zvyšovat výkonnost, ale může také vytvářet prostředí, ve kterém se zaměstnanci neustále srovnávají s kolegy, což vede k pocitům závisti.
- Hodnocení výkonu – Roční hodnocení, hodnocení výkonnosti a systémy hodnocení upozorňují na rozdíly mezi zaměstnanci. Pokud zaměstnanci vnímají hodnocení jako nespravedlivé nebo příliš srovnávací, může se objevit závist. Pokud například pochvalu nebo odměnu obdrží jen několik vybraných, ostatní se mohou cítit přehlížení nebo nedocenění.
- Omezené zdroje – Pokud je zdrojů, jako je povýšení, zvýšení platu a příležitost k vedení, málo, mohou zaměstnanci agresivně soutěžit. Nedostatek příležitostí zvyšuje pravděpodobnost závisti, protože zaměstnanci věří, že úspěch ostatních přímo snižuje jejich vlastní šance.
Zatímco některé formy závisti, jako například neškodná závist, mohou být motivující, nekontrolovaná závist (např. zlomyslná závist) často vede k nepříznivým důsledkům pro zaměstnance a dynamiku na pracovišti.
Mezi hlavní nepříznivé účinky závisti patří:
- Snížená spokojenost s prací – Zaměstnanci, kteří se často srovnávají s ostatními a pociťují závist, mohou být nespokojeni se svou rolí, což vede k odloučení a snížení morálky.
- Zvýšená konfliktnost na pracovišti – Závist může vyvolat mezilidské napětí, které vede k napjatým vztahům, nepřátelství, a dokonce i k šikaně nebo sabotáži na pracovišti.
- Snížená spolupráce – Pokud zaměstnanci vnímají své kolegy jako soupeře, mohou zadržovat informace, vyhýbat se týmové spolupráci a být méně ochotní se vzájemně podporovat.
- Vyšší stres a vyhoření – Neustálé pocity závisti mohou vést k úzkosti, stresu a emočnímu vyčerpání, což může mít vliv na celkovou pohodu a pracovní výkon.
- Neetické chování – Zaměstnanci, kteří zažívají závist, se mohou dopouštět nečestných praktik, jako je šíření pomluv, podkopávání kolegů nebo manipulace s výsledky.
- Dlouhodobé nebezpečí zlovolné závisti – Může mít vážné následky jak pro jednotlivce, tak pro organizaci. Zaměstnanci hnaní zlovolnou závistí se mohou uchýlit k aktivnímu sabotování práce kolegů a vytvořit tak toxické pracovní prostředí. Organizace, které neřeší zlovolnou závist, riskují časem vyšší míru fluktuace a snížení produktivity práce.
Jak mohou zaměstnanci řešit závist na pracovišti
Pomoci mohou následující tři strategie, jak závist produktivně zvládat a řešit.
1. Strategie: Růstové myšlení
Růstové nastavení mysli lidem umožňuje, aby si toho, co dělají, vážili, a to nehledě na výsledek. Zaměstnancům tak pomáhá vnímat úspěch ostatních jako inspiraci, nikoli jako hrozbu. Místo toho, aby zaměstnanci vnímali své kolegy jako konkurenty, mohou je považovat za své vzory.
- Určete si osobní cíle – Zaměstnanci by se měli zaměřit na své dlouhodobé kariérní aspirace, nikoli na okamžité srovnávání.
- Vyhledejte mentora – Učení se od úspěšných kolegů může změnit závist v příležitost k rozvoji dovedností.
- Důraz na sebezdokonalování – Zaměstnanci by se měli soustředit spíše na svůj vlastní pokrok než na vnější srovnávání.
2. Strategie: Podpora pozitivních vztahů na pracovišti
Budování pevných, pozitivních vztahů s kolegy může zmírnit negativní účinky závisti.
- Oslavujte úspěchy ostatních – Kultura vzájemného uznání snižuje závist a podporuje soudržnost týmu.
- Zapojte se do spolupráce – Spolupráce na společných cílech snižuje závist způsobenou konkurencí.
- Vděčnost – Uznávání vlastních silných stránek a úspěchů může zmírnit pocity nedostatečnosti.
3. Strategie: Regulace emocí
Efektivní zvládání emocí je pro zvládání závisti na pracovišti zásadní.
- Uvědomte si své pocity – Uznání závisti bez odsuzování umožňuje zaměstnancům konstruktivně se jí zabývat.
- Přeformulujte negativní myšlenky – Místo toho, aby se zaměstnanci soustředili na to, co jim chybí, mohou se zaměřit na své silné stránky a příležitosti.
- Používejte techniky všímavosti – Meditace, hluboké dýchání a sebereflexe mohou zaměstnancům pomoci produktivně zvládat emoce.
Anketa
Závist na pracovišti je nevyhnutelnou součástí profesního života. Ovšem to, jak na ni zaměstnanci reagují, rozhoduje o tom, zda se stane destruktivní silou, nebo katalyzátorem růstu. Proto je důležité pochopit, co závist spouští a jak může ovlivnit kolektiv. Důležité také je neignorovat toto chování a včas jej začít řešit.
