Článek
„Prožívat žárlivost ve vztahu je celkem normální, zejména v tom novém, nebo pokud prochází změnami,“ uvádí párová a sexuální terapeutka Katie Schubertová a dodává, že to potvrzuje i řada studií. Jako příklad nabízí průzkum mezi páry, které vyhledaly partnerské poradenství. Že žárlí, v něm přiznalo 79 % mužů a 66 % žen.
„Pokud i vy občas zažárlíte, je to v pořádku. Problém nastává, když se žárlivost změní ze zdravé emoce na nezdravou a iracionální.“
Žárlivost ve vztazích má různé podoby
Podle psycholožky Abby Medcalfové může jít v partnerském vztahu či manželství o:
- žárlení na jiné lidi: „Podvede mě partner/ka?“
- žárlení na úspěchy nebo vítězství partnera/ky: „Skvělé, že tě povýšili a poletíš do Austrálie. Já se ti tady zatím budu starat o děti.“
- žárlivost související s časem nebo jinými výhodami: „Když musím zůstávat vzhůru kvůli dětem/vstávat v noci k dětem, měl bys být vzhůru se mnou.“
Proč lidé žárlí
Zejména první zmíněný typ žárlivosti pramení z nízkého sebevědomí, nejistoty a pocitu nedostatečnosti. Je reakcí na vnímanou hrozbu - skutečnou i domnělou.
„Žárlivý člověk má strach z toho, že by se někdo zvenčí mohl snažit získat náklonnost jeho milované osoby,“ vysvětluje terapeutka Schubertová.
Ověřte si, jestli žárlíte nezdravě
Žárlíte vy nebo váš partner nezdravě? Ano, pokud se vás týkají některá z následujících tvrzení:
- Jste paranoidní ohledně toho, co partner/ka dělá nebo cítí.
- Požadujete podrobné informace a vysvětlení, kde byl/a a proč.
- Projevuje se u vás neobvyklá nejistota nebo strach.
- Vznášíte obvinění, která se nezakládají na pravdě.
- Zpochybňujete chování a motivy svého protějšku.
- Sledujete nebo pronásledujete ho/ji, abyste získali důkazy nebo ho/ji mohli chytit přímo při činu.
- Omezujete jeho/její svobodu nebo mu/jí zakazujete setkávání s přáteli či rodinou.
- Čtete jeho/její e-maily a textové zprávy s očekáváním, že odhalíte lež nebo nevěru.
- Když nejste spolu, neustále ho/ji bombardujete zprávami.
Žárlivost může mít obrovské následky
„Páry si někdy žárlivost mylně vykládají jako lásku, zejména zpočátku. Abnormální žárlivost je ale jakákoli, jen ne milující. Do vztahu postupně vnáší chaos, protože žárlivec je čím dál ustrašenější, naštvanější a víc manipuluje,“ říká terapeutka Schubertová.
V konečném důsledku žárlivost vede k hádkám, zášti a defenzivitě, také k oslabení důvěry, což následně způsobuje, že se ze vztahu vytrácí sex.
V případě, že se pojí s hněvem, pohrdáním, úzkostnými a depresivními pocity, bývá destruktivní a potenciálně nebezpečná. Může mít i fyzické projevy v podobě třesu, závratí nebo potíží se spánkem.
Zbavte se žárlivosti ve třech krocích
Když se s nezdravou žárlivostí nepracuje, vztah naruší a nakonec úplně zničí. „Pokud se vás týká, začněte s tím co nejdříve,“ doporučuje psycholožka Medcalfová a nabízí konkrétní praktické kroky.
1. Uvědomujte a všímejte si, co se děje
Pokud nevíte, že něco děláte, nemůžete to zastavit. Prvním krokem je zachytit, co se ve vás děje a jak se chováte, když žárlíte.
2. Jde o vás
Pokaždé, když se budete soustředit na svého partnera, uvědomte si to a zaměřte se na sebe. „Žárlivost se netýká vašeho partnera, ale vás. Ať už dělá nebo nedělá cokoli, musíte se soustředit na to, co děláte vy. Musíte pozornost vždy znovu obracet jen na sebe.“
3. Zjistěte, proč
Žárlivost nepopírejte, ale přiznejte si ji a snažte se pochopit, proč žárlíte. Vysvětlení „žárlím, protože on/a dělá to či ono“ nikam nevede. Opět si připomeňte, že je to o vás, ne o něm/ní. Převezměte plnou odpovědnost za své pocity. „Máte na výběr a sami se rozhodujete být podezřívaví, uražení a žárliví. Proč se tak cítíte? O čem skutečně ta vaše žárlivost je?“
Půlhodina, která může přinést průlom
„Toto praktické cvičení bývá pro vztahy zásadní,“ konstatuje Abby Medcalfová.
- Vezměte si papír a uprostřed ho rozdělte čarou.
- Nastavte si na stopkách 10 minut a během nich na levou stranu papíru napište své nejistoty. Úplně všechny, které vás napadnou do zazvonění budíku.
- Teď si nastavte dalších 20 minut. Za tu dobu si na pravou stranu papíru napište ke každé nejistotě jeden krok, jakkoli malý nebo velký, jak můžete zapracovat na zbavení se této nejistoty.
- Ani jeden krok nesmí zahrnovat akci vašeho protějšku.
- Nejspíš zjistíte, že jste k většině nejistot napsali stejné nebo podobné kroky.
„Víte, co dělat, teď už to jen uveďte do praxe,“ vyzývá psycholožka.
