Článek
Podívejte se s námi na věci, které generaci Z na současné firemní kultuře nejvíce vadí.
1. Odpovídání na e-maily mimo pracovní dobu
Generace Z si vědomě hlídá hranice mezi pracovním a osobním časem, a to zejména, když na práci pohlíží jen jako na zdroj peněz a tedy ve své kariéře nenachází žádný hlubší smysl. Není pro lidi z této generace tedy problém, po odchodu ze zaměstnání vypnout telefon či jej nezvedat či odmítat práci mimo pracovní dobu. Nechtějí být otroky práce a být tak neustále dostupní.
A lékaři je v tom podporují. Jak ukázala studie organizace Occupational Health Science, zaměstnanci, kteří odpovídali na více e-mailů mimo pracovní dobu, měli nejen horší zdraví, ale také byli více ve stresu než ti, kteří měli nastavené lepší hranice mezi pracovním a soukromým životem. Mnohem více jim i hrozilo vyhoření.
2. Práce během obědů a přestávek
Jestli něco generace Z nenávidí, tak pracovat bez přestávek a nucení pracovat i během oběda. I když chápou, že někdy je potřeba věci urychlit, zároveň si uvědomují, že stres a tlak v konečném důsledku není zdravý, ani efektivní, protože práce bez přestávek ve finále nezvyšuje produktivitu. Je tomu přesně naopak, což prokázala i studie Plos One.
3. Práce o víkendu
Víkend by měl sloužit k tomu, aby si lidé od práce i stresu odpočinuli. Není to tedy čas, který slouží k dohánění restů či k dodělávání neodkladných úkolů, jak si to mnozí starší zaměstnavatelé představují a jak je to stále hluboce zakořeněno v mnoha organizacích. Každý jednoduše potřebuje ty dva dny k odpočinku, věnování se zcela jiným činnostem, což potvrzují i mnohé výzkumy.
4. Výčitky svědomí za to, že si berete volno
Mnohé firmy si navykly, že jejich zaměstnanci nechodí na nemocenskou, že si nedovolí vzít volno v tom nejnáročnějším období, a když už si berou dovolenou, často mívají výčitky svědomí, že tak činí, a proto jsou i o dovolené svým zaměstnavatelům k dispozici.
Generace Z se tomuto ale zcela přirozeně brání. Pokud jim není dobře, jsou nemocní, jdou klidně na nemocenskou, i když přijdou o peníze. Stejně tak při výběru dovolené neberou ohled na zaměstnavatele a jeho vytíženost. Dovolenou si dopřávají v okamžiku, kdy ví, že ji potřebují, a nechtějí ji odkládat na neurčito. A pokud se to zaměstnavatelům nelíbí, začnou se poohlížet po jiné práci a nebo rezignují. Ve finále tak na to doplatí samotní zaměstnavatelé a nebo starší kolegové, kteří se proti tomu neumí vzepřít.