Článek
Nepříjemné rozhovory není nutné absolvovat za každou cenu. „Rozhodně se do takového rozhovoru nepouštějte, pokud je vaším jediným cílem cítit se lépe,“ doporučuje odborník na finance a mezilidskou komunikaci Dave Ramsey.
Řekněme, že se třeba vaše matka dlouhodobě chová nepřijatelně a vy už to nehodláte snášet. Dlouho si s ní chcete promluvit a vysvětlit jí, co vám její počínání způsobuje, v naději, že s ním přestane. Doufáte, že po vašem rozhovoru přijde změna. Ale ono nic…
„Pokud si myslíte, že nastavíte pravidla ve vztahu s člověkem, který žádná pravidla neuznává, nebo někoho usměrníte, on to přijme a začne se podle toho chovat, protože vy jste přece zvládli náročný rozhovor, musím vás zklamat, tak to nefunguje,“ dodává Ramsey.
Pro koho to vlastně děláte?
Lidé často říkají: „Ulevilo se mi, když jsem to ze sebe dostal.“ Rozhovor s tímto cílem ale není zdravý. Stojí na sobeckých pohnutkách. Zaměřte se raději na to, jak můžete prospět tomu druhému. Odpovězte si na otázky: „Jak jí/mu mohu pomoct? Jak můžu zajistit, aby ten rozhovor byl pro ni/něj přínosem?“
Před každým rozhovorem, který je potenciálně konfliktní a nepříjemný, se ptejte: „Jaký je vlastně účel toho rozhovoru? Dělám to pro sebe, nebo pro ni/něj?“
Když si ujasníte záměr, pravděpodobně se rozhodnete řadu takových rozhovorů vůbec nezačínat. Šli byste do nich jen kvůli sobě a nevedlo by to k žádnému praktickému výsledku.
Mnoho lidí přitom mívá podle Ramseyho pocit, že prostě musí něco říct. „Nemusíte říkat vůbec nic. Často totiž věci během náročného rozhovoru přikrášlujeme ne proto, aby se cítil líp ten druhý, ale abychom se lépe cítili my sami, což je ta nejhorší motivace,“ vysvětluje.
Pokud se ovšem rozhodnete, že rozhovor proběhne, připravte se na něj. „Ale nepište si text, který se naučíte nazpaměť a pak ho odrecitujete. Příprava vám pomůže volit správná, užitečná slova. Nestane se pak, že všechno prostě jen ,vyklopíte‘, aby se vám ulevilo,“ zdůrazňuje komunikační expert.
Přímo, jasně a slušně
Očekává se od nás, že budeme milí. „Mně samotnému, zejména když jsem jako lídr nabíral a vedl lidi, trvalo opravdu dlouho, než mi došlo, že neříkat plnou pravdu, abych působil mile, vlastně vůbec není milé,“ přiznává odborník.
Proto se drží také hesla: „Neurčitost a přikrášlování věcí je nedůstojné a neslušné.“ Musel se to naučit, protože měl tendenci mazat lidem med kolem úst. V důsledku takového chování se v práci nikdy nic nevyřešilo, protože na poradách byli všichni milí, drželi se zpátky, ale nikdo neřekl nic konkrétního.
Co z toho všeho pro vás vyplývá? Před každým nepříjemným rozhovorem si položte tři otázky:
- Dělám to kvůli sobě, nebo kvůli tomu druhému?
- Dělám-li to opravdu kvůli tomu druhému, čeho chci rozhovorem dosáhnout?
- Jak to udělat, aby mé sdělení znělo laskavě a slušně?
Chcete-li být k lidem upřímní, nezabývejte se primárně tím, jestli se jich nějak nedotknete. To vás odvádí od toho hlavního. „Pohlídejte si tón hlasu a slova, která vyřknete. To všechno ovlivní, jak partner vaše sdělení pochopí. Vyjádřete se přímo a jasně, bez příkras, ale zůstaňte při tom laskaví a slušní.“
Možná se dotyčný bude chvíli cítit nepříjemně, ale negativní pocity poměrně brzy odezní. „Když druhému říkáte něco nepříjemného, musíte mít na mysli v první řadě to, že je to pro jeho dobro. To, co mu říkáte, totiž může být pro jeho další život opravdu zásadní. Vaše slova ho zpočátku možná podráždí, v konečném důsledku mu ale nakonec přinesou prospěch,“ uzavírá.
