Článek
Umět říkat „ne“ se hodí při mnoha nejrůznějších příležitostech, nejvíce však pravděpodobně toto mistrovství využijete při reakcích na pozvání třeba na kávu, na večírek, ale i na rande.
Myslíte si, že vás zachrání „možná“? Ne
Třebaže si myslíte, že „možná“ vám ulehčí situaci, je to přesně naopak. Pokud víte, že něco nemůžete udělat, ať už jsou důvody subjektivní, nebo objektivní, ale dáváte protistraně plané naděje, nejste spravedliví k sobě ani k tomu druhému.
Představte si situaci, kdy vás kolegyně nebo kolega pozve na kávu. Vy však víte, že vztah s ní/ním chcete udržet jen na profesionální úrovni. Navíc máte tolik práce, že k ní potřebujete využít každou hodinu a rádi byste se také věnovali rodině. Všechny buňky ve vašem těle křičí: „Řekni ne!“ Vy však reagujete jednou, nebo kombinací několika z těchto odpovědí: „Dobře. To by asi šlo. Možná. Dám ti vědět, kdy přesně.“
Co tím způsobujete? Kolegyně či kolega celý den nebo týden čekají, až se ozvete. Vám se v hlavě ve smyčce přehrává: „Jak jí/mu mám říct, že nechci? Jak říct, že ne, abych neurazil/a, neublížil/a, aby se na mě nenaštval/a?“ Ustavičně o tom přemýšlíte a jen plýtváte svou cennou emoční energií, protože jste neřekli „ne“, když jste to potřebovali říct.
Zapomeňte na výmluvy
Pamatujte, že není třeba cokoli vysvětlovat. Pokud na kávu nemůžete, protože máte schůzku a zároveň nepřekonatelné nutkání to zmínit, ulevte si. Jestliže však máte volno, nevymýšlejte si. Vždycky je totiž šance, že se vaše lež prozradí. Je to neupřímné a vy jste přece pravdomluvní. V neposlední řadě byste jistě nechtěli, aby někdo stejným způsobem balamutil vás.

