Tajemství úsměvu aneb Neverbální známky svádění, sarkasmu či štěstí

Když vidíme někoho se usmívat, bereme většinou tento neverbální projev jako výraz štěstí. Ovšem ne vždy to tak musí být. Úsměv může být i součástí svádění, stejně jako snahou o to zamaskovat skutečné pocity. Není se tak čemu divit, že většina našich úsměvů během dne je falešná.

Víte, které typy úsměvů jsou nejčastější a čím se třeba liší?

Psycholog Paul Ekman, odborník na neverbální komunikaci, identifikoval typ úsměvu, který je nejčastěji spojován se skutečným štěstím. Říká se mu Duchennův úsměv (podle francouzského neurologa Guillauma Duchenna, který se při studiu obličejových výrazů zaměřoval na oční okolí a aktivaci svalů právě během úsměvu).

Při tomto typu úsměvu se stahuje hlavní lícní sval, „typicky“ se zvedají koutky úst, ovšem ještě typičtějším znakem jsou lehce přimhouřené oči, v jejichž vnějších koutcích se objevují drobné vrásky.

Duchennův úsměv je v kontrastu s hraným úsměvem, u kterého také dochází k aktivaci lícního svalu a zvedají se koutky úst, ale to je celé. A i tento úsměv má své označení - jde o tzv. botoxový.

Jedním z dalších úsměvů může být ten svůdný. Chtějí-li být lidé svůdní, a jsou-li v tom úspěšní, jejich tvář vyzařuje pozitivitu. Často lehký úsměv tak doplňuje přímý oční kontakt, který se na chvíli odvrací jinam, ale stále za přítomnosti úsměvu, tvrdí pro server Psychology Today profesor organizační psychologie a vedení a autor několika knih Ronald E. Riggio.

Právě Riggio spolu s kolegou Howardem Friedmanem, odborníkem na neverbální komunikaci, prováděli vlastní průzkum na téma svůdnosti úsměvu.

Představte si, že vám někdo řekne něco, co se vám nelíbí, nebo je to naprosto nevhodné - třeba nějakou narážku, která z vás udělá terč vtipů lidí okolo. Reakcí řady lidí v takové chvíli je ukázat úsměv, aby zakryli šok a často i znechucení, které cítí. Takový úsměv je velmi nepatrný a postrádá veškeré neverbální oční projevy viditelné u Duchennova úsměvu.

Vyjádřit sarkasmus čistě jen formou neverbálních náznaků je podle odborníků téměř nemožné. Většinou tak obsahuje verbální hodnocení něčeho, co by mohlo znít na první „poslech“ možná i jako kompliment, ovšem tělo říká něco jiného.

Můžete třeba někomu říct „na oko“, že ho nemáte rádi, ale váš úsměv prozradí opak. Nebo obráceně - můžete někoho „na oko“ pochválit, ovšem sarkastický úsměv či úšklebek značí opak. Oči většinou prozradí celkový záměr úsměvu. Navíc, sarkastický úsměv bývá trochu „pokřivený“, což může značit rozkol mezi pobavením a odporem.