Článek
„Říkala jsem si, že je to profese na celý život. Sex budou dělat lidé vždycky. Jenomže ouha,“ směje se poradkyně vztahových a intimních dovedností při narážce na aktuální sexuální život čerstvě dospělých.
Mnoho mladých lidí má méně sexu než dřívější generace. To potvrzují i české průzkumy
Seriózní studie a data z posledních let ukazují, že mnoho mladých lidí má méně sexu než dřívější generace a že celková sexuální aktivita v některých zemích klesá. To potvrzují i české průzkumy.
Podle Národního ústavu duševního zdraví je průměrná frekvence partnerského sexu v české populaci méně než jednou za měsíc. Český statistický úřad zase přišel s tím, že téměř třetina mladých lidí ve věku 18 až 25 let neměla sex nikdy, a to 35,5 procenta mužů a 23,5 procenta žen.
„Necítím se na to být arbitrem, pokud jde o hledání příčin současného trendu. Nevím všechno. Ale z praxe mohu říct toto: Svět se změnil. Máme mobily, jsme na sítích, a to devalvuje dopamin (hormon štěstí), který získáváme rychle a snadno skrolováním (posouváním řádků na obrazovce) obsahu na různých stránkách. Sociální sítě nás činí asociálními. Nemusíme překonávat žádné bariéry při vytváření sociálních kontaktů. Neopouštíme svou komfortní zónu při jejich navazování,“ upozorňuje na výměnu skutečných vztahů za digitální koučka sexu.
IT panicové jsou mladí muži, jejichž jediné intimní znalosti plynou ze sledování porna a masturbace
A tak velkou skupinu jejích klientů tvoří čerství třicátníci. „Hodně toho vědí, ale mají minimální praktické zkušenosti.“
Přichází se učit například do semináře nazvaného Na dotek, jak dříve tak obyčejná všední věc vlastně funguje. „Je to více o poznání bez jakéhokoliv erotického rámce. Překonávají tělesnou bariéru bezpečně, ve skupině. Ale zároveň jim to pak pomůže při navazování intimity a zlepší jejich prožitek,“ popisuje novinku v nabídce kurzů terapeutka.
„Vyhledává mě také skupina, kterou jsem si pojmenovala trochu s nadsázkou IT panicové. Jsou to muži do třiceti let, jejichž jediné intimní znalosti plynou ze sledování porna a masturbace. Prochází dvoudenním kurzem, který je první den teoretický, sestává z komunikace a porozumění ženám, a druhý je praktický i s dotekem a zpětnou vazbou, již dostávají od intimních asistentek, které při kurzu pomáhají. Znají tak reakce a pocity vícera žen,“ popisuje kurz Julie Poupětová s tím, že se jí následně dostává velmi pozitivních ohlasů. „Často litují, že nepřišli dřív.“
Jediná škola sex koučinku byla v Kalifornii
Právě touha pomáhat lidem víc do hloubky ji přivedla k oboru do té doby v našich končinách neznámému.
„Původně jsem po koučovacím výcviku s Marilyn Atkinsonovou působila ve firmách. Většinou šlo o tréninky na zvýšení výkonnosti. Ale cítila jsem potřebu pomáhat víc, smysluplněji, hlouběji. Sexualita mě vždy zajímala. Pořád jsem o ní s někým mluvila. A to spolu s mým studiem imunologie a vývojové biologie vytvořilo dobrý podklad pro studium v Kalifornii, kde vznikla první škola pro sex kouče na světě,“ vzpomíná absolventka Univerzity Karlovy.
Po dálkovém studiu přišel na řadu praktický výcvik, se kterým se česká sex koučka už tak zcela neztotožnila. „Škola vycházela hlavně ze staré psychologie a sexuologických přístupů platných v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.“
„Nejčastěji klienti přicházejí kvůli nesouladu chuti na sex. Dříve se radilo přizpůsobit se tomu, kdo chce méně. Nebo přišel-li někdo s poruchou erekce, doporučila se erektika nebo vyhýbání se styku. Ale takové rady nemají v našem století co dělat. To jsem nechtěla praktikovat. Dnes jsme vědecky jinde,“ říká terapeutka, která má za sebou přes šest a půl tisíce sezení.
„Já jsem aktuální vědecká zjištění a data přetvářela do uchopitelných kroků, které můžou moji klienti používat v každodenní praxi. A to, co nefungovalo, jsem zahodila. Takže za ty roky vznikla spolehlivá metodika skoro pro každé téma, které na sezeních řešíme,“ dodává.
Podle Julie Poupětové prakticky není rozdíl v tom, s čím přicházíte k sexuologovi a sex koučovi. „Jiné je to, s čím odcházíte. U mě to není recept, ale rady pro lepší komunikaci a cvičení na rozvoj dovedností,“ shrnuje terapeutka.

Krom terapií pořádá sex koučka i víkendové kurzy složené z teorie a praxe i s pomůckami a nácvikem, s nímž pomáhají intimní asistentky.
Ženy touží po intenzivnějších zážitcích
Věkový rozptyl lidí, kteří si přicházejí k sex koučce pro pomoc a rady, je poměrně rozsáhlý. „Chodí ke mně mladí kolem pětadvaceti let. Například jsem pomáhala transgender klientce nahlédnout na možnosti do budoucna, aby věděla, co může následovat, a ujala se funkce mediátora při rozhovorech s jejími rodiči. Ale také u mě byla osmasedmdesátiletá bývalá učitelka tělocviku, která nenašla stejně intimně aktivního vrstevníka, a tak měla o patnáct let mladšího partnera. A společně jsme řešili jejich nuance,“ popisuje osmačtyřicetiletá terapeutka.
Důvody, proč navštívit sex kouče, jsou rozmanité. Tím tradičním je neshoda v libidu. „Ještě před pár lety to víc trápilo muže, ale postupem času se poměr mění a řeším případy, kdy je to i opačně. Často přichází muži s poruchou erekce a naopak ženy s požadavkem na rozvoj orgasmických dovedností,“ vyjmenovává.
Před deseti lety spolu s premiérou filmu Padesát odstínů šedi propukl boom týkající se dominantních a submisivních sexuálních praktik. Dnes je na vzestupu emancipace ženského vzrušení. Ženy touží po intenzivnějších prožitcích. A velkou skupinu tvoří samozřejmě párové terapie, které jsou o komunikaci. Sex není nic jiného než tělesná komunikace. Ovšem vztahové a intimní kompetence jdou vždy ruku v ruce. Musíme to řešit jako celek. Nejen učit sexuální techniky,“ upozorňuje intimní terapeutka.
„Vyhledávají mě starší partneři pro tipy na udržitelnost intimity ve vztahu. Hodně řešíme také potíže, které přináší ženám perimenopauza, tedy období čtyř až sedmi let před vymizením menstruace, kdy je trápí bolestivost, trpí fyzickými i emočními obtížemi. Narůstá také počet klientů trpících diabetem a obezitou. Ty učím, jak pracovat lépe s obavami z přijetí a fyzickými výzvami, které plynou z jejich diagnózy. Často je to víc o psychice a také o zvyšování citlivosti, kterou se klienti učí trénovat,“ ukazuje cestu k intimitě otevřenou pro každého.
Terapie trvá i měsíce
„Ale samozřejmě někdy se to nepodaří spravit. Ovšem nikdy jsem neřekla klientům, ať se rozejdou. Takové páry spíš nasměruji na služby mediátora nebo doporučím krizovou intervenci,“ přiznává terapeutka.
Vyhledal mě i pár, který měl problém s pornem. Tentokrát na straně partnerky,“ popisuje jeden z případů Poupětová.
„Nebyla přímo závislá na pornu, ale potřebovala ho jako zdroj vzrušení. I při masturbaci. A partner jí ho zakazoval. Společně jsme to řešili asi pět měsíců, kdy jsme hledali cestu, jak to částečně začlenit do jejich intimního života tak, aby to bylo schůdné pro oba. Důležité bylo, že on byl ochotný změnit úhel pohledu a ona to s ním nevzdala. Dali si navzájem šanci a vyplatilo se jim to.“

Kurzů a workshopů je na výběr celá řada.
Jak zlepšit sexuální prožitek, zjistí klient někdy už po jednom sezení. Ale pokud ve vztahu existuje nějaký blok, může zabrat terapeutická cesta k uspokojivému intimnímu životu i několik měsíců.
„Těžké je odstranit averzi, kterou žena cítí a brání muži v jakémkoli doteku, protože jej vnímá jako sexuální nátlak. To trvá i půl roku, než se vrátíme k normálnímu stavu, a teprve pak se můžeme začít bavit o intimitě. Tito klienti ovšem pak bývají extrémně vděční, a to je největší odměna,“ uvádí častý terapeutický oříšek.
Populární jsou také kurzy pro intimní masáže a další sexuální praktiky. „Na vzestupu jsou například kurzy orálního sexu. Ženy touží se to lépe naučit. Během workshopu projdeme asi dvacet technik pusou, některé s přidáním ruky. A vysvětlujeme si, jak to ovlivňuje psychiku muže. Aby účastnice věděly, co při tom jejich partner cítí,“ dodává terapeutka.
Přestože se přístup k intimnímu životu v průběhu generací mění, stejně jako oblíbené praktiky i problémy, které lidi trápí, základní kámen úrazu zůstává po léta stejný. Komunikace.
Umět něžněji a láskyplněji říct ne a dohodnout se, kdy ano, může pomoci změnit atmosféru
„Musím říct, že tohle téma se dnes přece jen trochu posunulo oproti době před patnácti lety. Už i muži sami přicházejí s tím, že problém je v komunikaci a nesoustředí se jen na sex jako takový. Sami si uvědomují, že se potřebují učit mluvit. Například stále více se setkávám se zkušenějšími ženami, než jsou jejich partneři, i ve stejné věkové skupině. To je podle staré společenské smlouvy nepřípustné. A v takových situacích je mimořádně důležitá komunikace,“ zdůrazňuje autorka knihy Intimní štěstí.
Muži se pak sami chtějí doučit, navštěvují víkendové kurzy ve skupinách s dalšími muži. Jsou otevření. Zdokonalují se v kontaktní intimitě. K tomu jim porno neposlouží,“ chválí své mužské klienty.
Ale i u žen pozoruje Julie Gaia Poupětová trvalý pozitivní posun, i když přicházejí nejen za sebepoznáním, ale i s dlouhodobým problémem. „Už zmiňovaná neshoda v chuti na sex se při párové terapii neřeší tím, že muže přesvědčujeme, aby se přizpůsobil ženě, která po intimitě tolik netouží.“
„Společně hledáme, kde je zásek. Zda na začátku, v předehře, během sexu, či dokonce až po něm. A pak se dohodneme, kde a jakou mohou udělat změnu. Mimochodem, umět něžněji a láskyplněji říct ne a dohodnout se, kdy ano, může pomoci změnit atmosféru. Existuje mnoho cest, jak se vzájemně sladit. Nesmí se to vzdát,“ uzavírá sex koučka.





