Protiklady se přitahují? Ano, ale jen do chvíle, než přijdou účty a nemoci

Zuzana (39) a Martin (42) jsou spolu dvanáct let. Ona je puntičkářka, která potřebuje mít věci pod kontrolou. On nechává věci plynout.

„Zpočátku mě fascinovalo, že nic neřeší. Teď mě to občas vytáčí,“ říká Zuzana. Martin zase přiznává, že cítí tlak a občas si připadá jako žák před tabulí. Přesto spolu zůstávají. „Máme se rádi. Ale museli jsme se naučit, že odlišnost není výzva k předělávání toho druhého,“ dodává Martin.

Jejich příběh potvrzuje závěry z rozsáhlé metaanalýzy publikované v časopise Psychological Bulletin. Ta ukázala, že i když osobnostní protiklady mohou v některých případech fungovat, stabilnější jsou vztahy, kde partneři sdílejí podobné postoje, hodnoty a úroveň otevřenosti vůči zkušenosti.

Psychologové mluví o fenoménu „komplementární přitažlivosti“ – tendenci hledat partnera, který má vlastnosti, jež sami postrádáme. Rozhodný jedinec může obdivovat empatii toho druhého, introvert přirozenost extroverta.

V prvních fázích vztahu to vytváří pocit vyváženosti. Jenže podobně jako jiná polarita i toto může při delším soužití vést k napětí – právě kvůli rozdílným strategiím zvládání stresu nebo jiným životním prioritám.

Rozdílný přístup k penězům: spořit versus žít přítomností. Různý názor na výchovu: důslednost, nebo benevolence. Odlišná potřeba blízkosti: jeden potřebuje sdílení, jiný ticho. Zpočátku to mohou být detaily, ale ve chvílích krize se z nich stávají hluboké příkopy.

Péče o nemocného rodiče, ztráta zaměstnání nebo narození dítěte vztah prověří. A právě tehdy se ukáže, zda partneři dokážou vytvořit pevný most přes odlišnosti, nebo zda každý zůstane na své straně řeky.

Dlouhodobé vztahy nejsou o chemii, ale o kompatibilitě. Studie publikovaná v roce 2023 v European Journal of Social Psychology ukázala, že vyšší vnímaná podobnost mezi partnery – zejména v hodnotách a emocích – je spojena s vyšší vztahovou spokojeností. Partneři, kteří se vnímají jako podobní v oblasti životních priorit, mají vyšší míru důvěry, porozumění a stability.

Odborníci se shodují, že vztah dvou rozdílných osobností může fungovat, pokud jsou splněny tři základní podmínky: vzájemný respekt, ochota ke kompromisu a sdílený životní směr. To potvrzuje i rozsáhlý výzkum vedený Carol Ryffovou z University of Wisconsin, který zdůrazňuje, že duševní pohodu v páru neovlivňuje shoda ve všem, ale schopnost zvládat odlišnosti bez ponižování a přezíravosti.

Zamilovanost nás učí obdivovat rozdíly. Ale láska, která má přežít nástrahy každodennosti, potřebuje víc – trpělivost, schopnost komunikovat a ochotu růst společně. Jestli jste každý jiný, není to nutně špatně. Ale pokud se chcete potkat uprostřed, musíte oba vykročit. A hlavně: naslouchejte. Protože někdy ani nejde o to být stejný, ale být slyšen a pochopen.