Článek
Bakteriální infekce Mycoplasma genitalium byla poprvé objevena v roce 1981, přesto o ní stále mnoho lékařů neví. Její zákeřnost spočívá v tom, že většina nositelů nevykazuje žádné příznaky, a proto je i těžké určit skutečný počet nemocných.
Podle odhadů se jedná o 1-3 % populace. V České republice by se tak mohlo jednat o cca 100 000 lidí, přičemž většina z nich o infekci neví. Podle jedné studie je tato infekce například v USA častější než infekce kapavky.
Vzhledem k nízkému povědomí o nemoci se tak i u nás stává, že jsou příznaky infekce zaměňovány za jiné pohlavní choroby, což ztěžuje stanovení správné diagnózy.
Mycoplasma genitalium
Příznaky infekce u žen:
- přetrvávající vaginální podráždění
- bolesti v pánevní oblasti
- krvácení či bolestivost při pohlavním styku
- špinění mezi menstruacemi
- abnormální vaginální výtok
- neplodnost
Příznaky infekce u mužů:
- pálení nebo bolest při močení
- výtok tekutiny z penisu
- citlivost varlat
- neplodnost
Když se infekce neléčí
I když infekce probíhá bezpříznakově, pokud nedojde k léčbě, může v budoucnu u některých jedinců dojít k vážným komplikacím.
U mužů může vyvolat uretritidu neboli bolestivý otok močové trubice a vést k epididymitidě (zánětu nadvarlete), jež může způsobit neplodnost.
U žen je Mycoplasma genitalium spojována se zánětem děložního čípku a zánětlivým onemocněním pánve, které mohou také vést k neplodnosti nebo život ohrožujícímu mimoděložnímu těhotenství, kdy se oplodněné vajíčko uhnízdí mimo dělohu.
„I z tohoto důvodu v ambulancích nabíráme kultivační vyšetření z děložního čípku na průkaz mycoplasmat, chlamydií a ureoplasmat u žen s chronickými záněty, bolestmi v malé pánvi a u neplodných žen. Nicméně nejčastěji se s onemocněním setkáváme při laparoskopických operacích, kde zjistíme srůsty v malé pánvi a neprůchodnost vejcovodů, což už bohužel bývá pozdní důsledek infekce,“ upozorňuje primářka Markéta Matoušková z Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.
Mycoplasma (hominis, genitalium) a ureaplasma (urealyticum)
Patří do speciální skupiny mimo typické bakterie. Jsou mnohem menší a liší se od nich i velmi jednoduchou stavbou organismu. Kromě jádra s chromozomem obsahují jen struktury, které v buňce vyrábějí bílkoviny. Na svém povrchu nemají standardní buněčnou stěnu, ale jen vrstevnatou membránu.
„Svou jednoduchostí komplikují léčbu, protože běžná antibiotika působící na buněčnou stěnu bakterií na mykoplasmata ne vždy fungují. Množí se jednoduchým dělením na dvě části. Patří vlastně mezi vůbec nejmenší volně žijící buněčné mikroorganismy a dokážou samy růst mimo buňku hostitele,“ upozorňuje lékařka Lenka Vacková z Centra gynekologie ISCARE.
Infekce je také spojována s komplikacemi v těhotenství, včetně potratu. Jedna studie zjistila, že ženy s touto infekcí měly téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost předčasného porodu.
Problematické také může být, že tato infekce oslabuje obranyschopnost těla, což usnadňuje chycení dalších nemocí, včetně viru HIV.
Jak se infekce léčí?
„Léčba se v současné době používá pouze v případě příznaků a obtíží, při komplikacích v těhotenství nebo při neplodnosti,“ vysvětluje lékařka Lenka Vacková z Centra gynekologie ISCARE.
První volbou je podle Markéty Matouškové léčba tetracyklinovými nebo makrolidovými antibiotiky. Nicméně podle CDC (Centra pro kontrolu a prevenci nemocí) ani tyto léky nedokážou zvrátit trvalé poškození, které infekce již mohla způsobit. Je to dáno i tím, že přibývá případů, kdy jsou lidé rezistentní na antibiotika, což ztěžuje vyléčení některých kmenů.
Nedostatečná léčba nebo nedokončení celé antibiotické kúry může vést k přežití rezistentnějších kmenů, které zmutují a dál se šíří. „Mycoplasma genitalium si rychle vyvinula rezistenci vůči většině antibiotikům, která se k jeho léčbě používají,“ řekla NBC News epidemioložka Lisa Manhartová. „Už teď máme neléčitelné infekce,“ dodává.
