Článek
Představte si, že máte problém a chcete jej řešit. Vynaložíte spoustu energie, peněz a vymyslíte dokonalé řešení. Jenže to přivolá problém nový, mnohem horší.
Kobří efekt popisuje, jak špatně navržené pobídky (incentivy) vedou k chování, které je sice v souladu s pravidly, ale je v přímém rozporu s původním cílem. Je to tichá past, která dokazuje, že na lidskou vynalézavost se musí vždy pohlížet v širším kontextu.
Následující příběh se měl odehrát v Indii, pravděpodobně v Dillí, v době britské koloniální nadvlády. Britské úřady zde čelily naléhavému a nebezpečnému problému: přemnožení jedovatých kober. Rozhodly se pro pragmatické řešení a vypsaly odměnu za každou doloženou mrtvou kobru. Zpočátku plán, tedy snížit počet nebezpečných hadů v ulicích, fungoval.
Ale lidé jsou přirozeně vynalézaví. Namísto riskantního lovu ve volné přírodě někteří rychle pochopili, že je mnohem efektivnější začít kobry chovat v zajetí, což dalo vzniknout hadím farmám. Když úřady zjistily, že platí za hady odchované v zajetí, program s okamžitou platností zrušily.
Jaká byla reakce? Chovatelé bezcenné kobry vypustili do ulic, kde jich nakonec bylo víc než předtím. Dobře míněná snaha problém zhoršila.
Ačkoliv příběh, který dal efektu jméno, nelze doložit, podobné paradoxy se v historii zachovaly: například odměny za krysí ocasy zkraje minulého století v Hanoji nebo daň z oken ve viktoriánské Anglii. V roce 1976 americký psycholog Donald T. Campbell paradox definoval a dnes po něm také nese své oficiální jméno, Campbellovo pravidlo.
Jestli máte dojem, že se nás tento paradox dnes už netýká, opak je pravdou. Kobří efekt číhá všude tam, kde se soustředíme pouze na měřitelný ukazatel vytržený z kontextu, aniž bychom domysleli skutečný dopad. V některých zemích, kde jsou školy hodnoceny a financovány na základě výsledků standardizovaných testů, se učitelé začali zaměřovat pouze na takzvaný „trénink na test“. Což vede ke zlepšení metrik, ale zhoršení kvality vzdělání.
Ve firmách mohou podobné potíže vyvolat například odměny za rychlé uzavírání smluv bez ohledu na kvalitu péče o klienta. Kvantita převáží nad kvalitou, což dlouhodobě ničí reputaci a vztahy se zákazníky. A možná si ještě pamatujete, co se stalo, když se v ulicích objevily poprvé kontejnery na tříděný odpad, které jsou na rozdíl od komunálních popelnic u domů nezpoplatněné.
Jak vyzrát na kobry
Nejdůležitější ponaučení z kobřího efektu je, že žádný systém není dokonalý a že lidé vždy najdou optimální cestu k maximalizaci odměny. Je to lidská přirozenost, není to osobní a určitě to neznamená, že vaše řešení nebude účinné.
Jde spíše o to, že jednotliví lidé nemusí vidět nebo rozumět tomu, že výsledek pomůže v důsledku všem. Jste-li v roli toho, kdo řeší problém, namísto rozčilování nebo dokonce rezignace s tím prostě počítejte a pokuste se zvážit všechny možné alternativní cesty, které bude potřeba hlídat.
Co dělat, aby nedocházelo ke kobřímu efektu?
- Než zavedete plošnou odměnu za nějaké chování či postup, otestujte ji na malém vzorku a snažte se aktivně hledat, jak by se dala zneužít. Vžijte se do role podvodníka a předvídejte slabá místa.
- Nechte si poradit od protivníka, zapojte do diskuze toho, kdo s vámi nesouhlasí a má jiný úhel pohledu. Argumentací posílíte svá vlastní stanoviska.
- Odměňujte výsledky, nikoliv pouze činnosti. Například namísto počtu smluv odměňujte za dlouhodobě spokojené klienty. Zamezíte tak chování, které je efektivní, ale v konečném důsledku škodlivé.
- Zohledněte individuální výhodnost jiných řešení a pokuste se nabídnout něco navíc. Apelujte na sounáležitost a ukažte na příkladech, kdy se z dlouhodobého hlediska vyplatilo pracovat na společném cíli.
- Vysvětlujte své záměry srozumitelně a jasně, snažte se získat pro své řešení spojence. Pokud jsou vaše aktuální záměry součástí toho, o co se snažíte dlouhodobě, konzistentní a autentické, máte větší šanci získat důvěru ostatních.
Kobří efekt je varováním v tom smyslu, že řešení problému, pokud není sdílené a všemi přijímané, může situaci spíše zhoršit. Omezit možná zneužití navrhovaného postupu nestačí.
Navíc je potřeba, aby lidé rozuměli tomu, o co se snažíte a podporovali vás. Pokud jste ve vedoucí roli, je to připomenutí, že nestačí být manažerem s dokonalým plánem, je třeba být také lídrem - tím, kdo má vizi a dokáže pro ni nadchnout ostatní.
