Hlavní obsah

Když si lidé neustále stěžují na všechno a všechny

6:20
6:20

Poslechněte si tento článek

Občas si postěžuje každý. Na osud, na sousedy, na drahotu, na počasí nebo prostě jen tak. Nečekáme, že se něco změní, spíš upouštíme páru. Proč ale někdo žehrá na všechno a na všechny, sotva ráno otevře oko?

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Stěžování je přirozenou součástí lidské komunikace. Průměrný člověk si stěžuje podle Willa Bowena, autora knihy Svět bez stížností, 15krát až 30krát za den. Jak říká, jsme doslova posedlí tím, co všechno je kolem nás špatně.

„Když ale žijeme v zajetí negativismu, na všem vidíme chyby a vše kritizujeme, znepříjemňuje to život nám i ostatním,“ připomíná vztahová poradkyně a koučka Jana Řehulková. Navíc tím, že si budeme stěžovat, problémy nevyřešíme.

Nejčastější důvody

Říkáte, že jste dnes z úst žádnou stížnost nevypustili? Zamyslete se znova. Opravdu? Psycholog Jeffrey Bernstein připomíná v článku pro Psychology Today, že každý si aspoň jednou za den postěžuje. Nejčastěji se lidé zaměřují na chování ostatních, ať už jde o bezohledné kolegy, divné příbuzné, nebo otravné návyky partnerů. Někteří si stěžují, protože jim chybí pozornost.

„Chtějí se dát s někým do řeči, a tak začnou nahlas nadávat na zpoždění vlaku nebo v obchodě, že nehorázně zdražili máslo. Dalším typickým okruhem je upozorňování na lidi kolem, na hlučné sousedy či nechápavé kolegy. A to až na úroveň divadelního představení,“ říká Jana Řehulková. Důvodem jsou i každodenní životní nepříjemnosti - dopravní zácpy, dlouhé fronty, mizerný zákaznický servis, nečekané výdaje. To vše může velmi rychle zkazit náladu.

Velmi častým spouštěčem jsou také osobní stresory, jako je práce, peníze a zdraví. Lidé si ale dokážou najít jakýkoli důvod. Mnoho z nás vytáčí také nejrůznější statusy na sociálních sítích a překvapivě i překlepy a gramatické chyby v e-mailech, které dostáváme.

„Neřešte to, a pokud vám to vadí, jednoduše si na sociálních sítích zablokujte konkrétní osobu. A pokud jde o chyby v e-mailech? Jsou to cizí přešlapy, tak proč si kazit život negativním přístupem,“ připomíná psycholog Christopher Hudspeth.

Hledání bolístek

Je třeba si uvědomit, že jen málo stížností má za cíl naši situaci zlepšit. Spíš naopak. „Jde jen o takové sluchové znečištění, které škodí našemu zdraví a duševní pohodě,“ říká Will Bowen. Zkuste si prověřit sami sebe. Ve chvíli, kdy si začnete stěžovat, vyjadřujete zármutek, bolest nebo naštvanost? Máte ke stížnostem pokaždé vážný důvod? Nebo jen voláte do světa „au“ a hledáte bolístky?

Stěžování je podle psychologa Guye Winche také určitý mechanismus vytváření pout. „Stížnosti nám můžou dát pocit, že jsme s někým na stejné vlně, protože jsme společně nespokojení.“ Lidé si podle něj velmi často stěžování pletou s „vyléváním“.

„Někdy tímto způsobem chceme napravit nespravedlnost. Například když vám automechanik naúčtuje více za výměnu oleje, pravděpodobně si stěžujete s podtextem, abyste cenu snížili. Ale pokud si stěžujete na to, že jsme přijeli pozdě do práce kvůli zácpě, pouze si vyléváte frustraci,“ vysvětluje odborník.

Jde to i jinak

„Kdybych měl říkat pořád: Bože, proč právě já, když se mi přihodí něco špatného, pak bych se taky měl ptát: Bože, proč zrovna já, když mě v životě potká něco dobrého.“ To jsou slova Arthura Ashe, amerického tenisty, který zemřel v roce 1993 na komplikace spojené s AIDS.

Nakazil se po prodělaném infarktu při krevní transfuzi. Byl skvělý tenista, ale i inspirativní bojovník za lidská práva. Jako první hráč tmavé pleti se objevil v nominaci týmu USA na Davis Cup a stal se i prvním Afroameričanem, který vyhrál Wimbledon.

Důvodů, proč si stěžovat, měl Arthur opravdu dost. Přesto to nedělal. Jak říká Will Bowen, stížnost vyjadřuje negativní energii. Za většinou z nich je buď dovětek „To není fér,“ nebo „Jak je možné, že se to stalo zrovna mně?“ Ten, kdo si stěžuje, má pocit, jako by se někdo proti němu spikl, proto takto reaguje.

„Stížnost je protiútok, reakce na domnělou nespravedlnost. Na rozdíl od konstatování, které má neutrální charakter a jeho cílem je informovat, nikoli nadávat nebo vyčítat,“ vysvětluje Bowen.

Zdraví v pozoru

Chronické stěžování nás může podle odborníků uvěznit v negativitě. A podepisuje se i na zdraví. Zvyšuje se hladina kortizolu, což je cesta k řadě zdravotních problémů. A studie ukazují, že neustálé stěžování může vést i ke zmenšení hipokampu, což je oblast mozku zodpovědná za kognitivní schopnosti.

Stěžování není vždy špatné, ale jen pokud to děláme efektivně. Klíčem je změnit způsob a vytvořit konkrétní účel.

Ve studii publikované v časopise Journal of Social Psychology vědci zjistili, že když si stěžujeme, abychom dosáhli nějakého výsledku, budeme šťastnější, než když si budeme stěžovat, jen abychom ukojili svou potřebu si stěžovat. Zatímco neustálé reptání s sebou nese stres a konflikty, strategické stížnosti zaměřené na hledání praktických řešení, přeměňují stížnosti v užitečné.

„Když si stěžujeme správně, pak mají stížnosti jakési kouzlo. Nemusíme se jich vzdát úplně, ale měli bychom se vzdát těch, které jsou malicherné a zbytečné. Věci, na kterých nezáleží, musíme pustit, a věci, na kterých záleží, musíme řešit,“ dodává psycholog Guy Winch.

Vysavači energie

Co si budeme povídat, každý máme ve svém okolí aspoň jednoho stěžovatele. A dokonce ho můžeme mít i rádi. Takový člověk mívá odpor ke změnám a jeho reptání tvoří vzorec, takže dost často nadává pořád na stejné téma. Být s takovým člověkem je často doslova očistec. Jak s ním vyjít a co dělat, když není kam utéct, třeba na dovolené nebo rodinné oslavě? Ze všeho nejdřív je třeba nastavit hranice jemně, ale pevně.

„Můžete třeba říct, pojďme se chvíli bavit o něčem pozitivnějším. Rozumím ti, ale dnes bych fakt potřebovala vypnout a neřešit problémy,“ radí vztahová poradkyně a koučka Jana Řehulková. Nebo zkuste přesměrovat rozhovor a nastavit vnitřní štít. „Když už nejde nic dělat a stížnosti se na vás valí jako lavina, je dobré se v duchu odpojit. Říkejte si, tohle není moje energie, nemusím si ji brát,“ doporučuje odbornice.

A jak si dobít baterky po setkání s „vysavačem“ energie? Jana Řehulková doporučuje se jít na chvilku projít ven, dýchat (5 hlubokých nádechů a výdechů zpomalí stres) nebo si dát studenou vodu (opláchnutí obličeje nebo ručník se studenou vodou osvěží mozek). „Stěžování je jako škrábanec na gramofonové desce,“ říká. Když ho nezačneme vnímat, bude hrát pořád dokola. Ale jakmile si ho všimneme a rozhodneme se jehlu zvednout, může se rozjet úplně nová melodie.

Jak změnit směr

Zastavte se

  • Řekněte si, co je ve vaší moci změnit. Přenastavíte se tak z role oběti do role někoho, kdo má v rukou otěže.

Zkuste malý rituál

  • Za každou stížnost najděte alespoň jedno pozitivum. Když si začnete stěžovat, hned si v duchu nahlas řekněte: „A na druhou stranu…“ Tím se naučíte dívat se na věci z jiné perspektivy. Například venku je hrozná zima, ale na druhou stranu je to skvělý důvod, proč zůstat doma s knížkou,“ radí Jana Řehulková.

Dejte si očistnou výzvu

  • Vydejte se novou cestou, řekněte si: „Dnes si nebudu na nic stěžovat,“ nebo „Každou stížnost přetvořím v návrh na zlepšení.“

Soustřeďte se na vděčnost

  • Večer před usnutím si projděte abecedu a u každého písmene si vzpomeňte na něco, za co jste vděční. Můžete si taky vést zápisník vděčnosti.

Výběr článků

Načítám