První biobanka dřeně z dětských zubů. Kmenové buňky mají být kvalitnější

Kmenové buňky jsou základní tělní buňky, které mají schopnost se opakovaně dělit a dokážou se proměnit na jiné typy specializovaných buněk (např. nervové, svalové a krevní buňky). Tyto buňky se sice nacházejí na různých místech v těle, kmenové buňky ze zubní dřeně ale mají specifické vlastnosti, kterými se odlišují od jiných.

Jejich součástí jsou totiž tzv. pluripotentní MUSE buňky, tedy vzácný podtyp kmenových buněk. Tyto buňky mají schopnost se přeměnit do všech tří zárodečných listů – ektodermu, entodermu a mezodermu. Jejich výhodou je menší pravděpodobnost, že vyvolají imunitní reakci a mají potenciál využití pro regeneraci nervové tkáně a v budoucnu i léčbu neurologických onemocnění.

V současnosti se kmenové buňky používají pro léčbu leukémie, infarktu myokardu, ALS (amyotrofická laterální skleróza), diabetes I. typu a Crohnovy choroby. V budoucnosti by se mohly využívat i pro léčbu diabetu II. typu, dětské mozkové obrny, roztroušené sklerózy, Parkinsonovy choroby a mnoho dalších.

Získání kmenových buněk z dřeně dětských zubů je velmi dostupné a neinvazivní, na rozdíl od odběru z kostní dřeně nebo pupečníkové krve.

„Když to vezmeme z praktického hlediska, dítěti se kýve malý zoubek, dojde si na odběrové místo ke smluvnímu zubaři, a tam se zub odebere, takže to je velice přístupné. V mozku taky existují kmenové buňky, ale dostat se do mozku je z pochopitelných důvodů složité,“ vysvětluje v úvodu podcastu vědec Petr Bauer.

Samotný odběr na stomatologii probíhá jako standartní extrakce zubu. Zub je poté vložen do speciálního roztoku, který udržuje kmenové buňky životaschopné a následně je převezen do laboratoře.

„Malinkou část odebereme na tzv. kontrolu kvality. Zbytek zamrazíme a podíváme se na to, jak buňky rostou. Děláme i testy sterility, pochopitelně, takže když má dítě angínu nebo najdeme nějakou bakterii, která je rezistentní na antibiotika, tak to bohužel zamrazit nemůžeme. Podíváme se, jak buňky vypadají, jaká je charakteristika a pokud se ukáže, že jsou buňky v pořádku, vydá se rodičům certifikát,“ popisuje proces odběru vědec.

Překážkou v odběru není ani zubní kaz, protože se ale jedná o kontaminaci, musí zub projít mikrobiologickou zkouškou. Zub musí být po odběru zpracován většinou do čtyřiadvacet hodin, ideálně do dvanácti hodin. Kmenové buňky jsou následně uchovávány ve zmrazeném stavu, a to až po dobu několika desítek let.

„Terapie kmenovými buňkami je slibným řešením pro léčbu různých onemocnění, včetně degenerativních, genetických, autoimunitních, ale i různých traumat a zranění. Vývoj a výzkum v této oblasti roste raketovým tempem a věříme, že jednou se stane buněčná terapie standardem. Uložení si mladých buněk je to proto investicí pro zdraví do budoucnosti,“ doplňuje Bauer.

Více o tom, kolik stojí zamražení kmenových buněk a jejich uchovávání a zda se podařilo někoho vyléčit pomocí kmenových buněk z dětského zoubku, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.