Článek
Špíšek je původem z Blanska, ale pracuje na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL). Život k ochraně přírody a obnově tradiční ovocnářské krajiny nasměřoval po vážném úrazu před deseti lety.
„Na dovolené v Bosně a Hercegovině se pode mnou v horách utrhl kus svahu. Skoro rok jsem byl na vozíku. Když jsem se z toho vyhrabal, začal jsem se více věnovat ochraně přírody,“ řekl Novinkám Špíšek.
Předtím prý také chodil kosit trávu na loukách nebo občas rouboval stromy. „Ale že bych je předtím sázel, to ne. Určitě to nebylo v takovém měřítku jako nyní,“ poznamenal osmatřicetiletý muž, který působí na katedře chemické biologie, kde řeší polní pokusy šlechtění rostlin.
Kraj Špíška popisuje jako hrdinu s ovocnými stromy. „Díky iniciativě Stromy pro Moravský kras se mu s týmem dobrovolníků podařilo vysadit už více než 5000 ovocných stromů v desítkách obcí. Tím nejen zachraňuje staré odrůdy, ale také vrací do krajiny její původní charakter a posiluje biodiverzitu,“ uvedla Alena Knotková z tiskového oddělení Jihomoravského kraje.
Špíšek si ocenění váží. „Nepatří ale jen mně, ale celému mému týmu, který mi devět let pomáhá pečovat o Moravský kras nebo Bílé Karpaty. Bez nich bych to nedokázal,“ řekl Špíšek.
Špíšek inspiroval stovky dobrovolníků.
Příroda čelí velkým výzvám
„Za bývalého režimu naše krajina utržila rány na duší, teď zase trpí globálním oteplováním. Výsadba ovocných stromů má vliv na klima, ochlazení, zadržení vody. Naše práce byla o vytrvalosti,“ přiznal Špíšek.
Podle něj se na jeho tým nabalují další skupiny lidí podobného ražení. „Je jich víc a víc. Mám radost, že starostové v obcích mají dobrovolníky, kteří zvládnou ty stromy ošetřit, provést řez,“ dodal Špíšek, který také pořádá kurzy a workshopy, kde lidé získávají dovednosti týkající se péče o přírodu. Přes 15 let také školí budoucí horské průvodce v oblasti ochrany přírody.
