Jessica Chastainová: Měla jsem těžké dětství. Matka musela tvrdě pracovat, aby nám zajistila jídlo

Její nejnovější spolupráce s mexickým filmařem Michelem Francem, která vznikla po jeho dramatu Paměť z roku 2023 s Chastainovou a Peterem Sarsgaardem, je provokativním pohledem na zkušenosti imigrantů.

Film sleduje Jennifer, bohatou prominentku žijící v San Francisku, která pod křídly svého mocného otce významně přispívá na umění. Podporuje taneční nadaci v Mexico City a začíná vášnivý milostný vztah s mladším mexickým baletním tanečníkem Fernandem (Isaac Hernández), který nelegálně překročí hranice USA. Když tento vztah hrozí poškozením její bezúhonné pověsti, je nucena učinit závažná rozhodnutí ohledně své budoucnosti.

„Je to nepopiratelně politické drama,“ řekla Chastainová pro The Hollywood Reporter po svém příjezdu do Berlína o Nebezpečných snech.

„Film se odehrává v době, kdy prezident Trump podniká agresivní politické kroky proti nelegálním imigrantům ve Spojených státech. Když se ale podíváte na naši Sochu Svobody, když se podíváte na to, jak tato země vznikla, je to země, která přijala vynikající vlastnosti imigrantů. Mám vlastní politické názory, které jistě není těžké rozluštit,“ dodala Chastainová s tím, že když hrála Jennifer, nemohla v roli zohlednit svůj morální pohled.

Narodila se v Sacramentu teenagerům, matce Jerri a rockovému hudebníkovi Michaelovi Monasteriovi. S otcem, který zemřel v roce 2013, se odcizila a uvedla, že v jejím rodném listu není uveden žádný otec. Má dvě sestry a dva bratry, mladší sestra Juliet spáchala v roce 2003 sebevraždu po letech drogové závislosti.

V Sacramentu vyrůstala s matkou a nevlastním otcem, hasičem Michaelem Hasteym. A byl to on, kdo jí jako první dal pocit bezpečí. Na své rané dětství vzpomíná následovně: „Matka musela tvrdě pracovat, aby nám zajistila jídlo. Bylo mnoho nocí, kdy jsme museli jít spát bez jídla. Byla to velmi těžká výchova. Nebylo to pro mě snadné, podporou mi byla jen babička Marilyn z matčiny strany, která ve mě vždycky věřila.“ Už v sedmi letech Jessiku vzala na muzikál Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť.

Na Fundamental High School v Sacramentu nebyla pro velkou absenci připuštěna k maturitě. „Zůstávala jsem raději doma, abych si mohla přečíst Shakespeara. Zamilovala jsem se do jeho her poté, co jsme se spolužáky v roce 1998 navštívili Oregonský shakespearovský festival a já viděla Othella.“

Chastainová dokončila vzdělání na Americké akademii dramatických umění a debutovala na profesionálním jevišti jako Julie v inscenaci Romeo a Julie, kterou uvedla společnost TheatreWorks.

Inscenace ji dovedla na konkurz na prestižní Juilliard School v New Yorku, kde byla přijata a získala stipendium financované hercem Robinem Williamsem. Školu absolvovala s bakalářským titulem v oboru dramatických umění v roce 2003.

Krátce před absolvováním Juilliardu se Chastainová přestěhovala do Los Angeles a začala se ucházet o role. Pro tvůrce bylo v počátku obtížné zařadit zrzku s nekonvenčním vzhledem. Díky seriálu Pohotovost získala neobvyklejší role, kde hrála postavy s duševním onemocněním. V roce 2004 přijala roli Ani, ctnostné mladé ženy, v inscenaci hry Antona Pavloviče Čechova Višňový sad v rámci Williamstown Theatre Festivalu v Massachusetts.

Během práce na hře ji režisér Nelson doporučil Al Pacinovi, který hledal herečku pro svou inscenaci Wildeovy tragédie Salomé. Právě ta jí pomohla upoutat pozornost několika castingových režisérů.

Další zajímavá role byla po boku Brada Pitta, kde ztvárnila milující matku tří dětí v experimentálním dramatu Terrence Malicka Strom života (2011). Největší úspěch jí v témže roce přinesla role v dramatu Černobílý svět po boku už tehdy známé Violy Davisové a Octavie Spencerové.

Právě na ni nejraději vzpomíná. „Hrála jsem ctižádostivou prominentku Celii Footeovou v Jacksonu v Mississippi v 60. letech, která se spřátelí se svou černošskou služebnou. Během přípravy jsem zkoumala historii Mississippi, kde moje postava vyrůstala. Získala jsem za ni i nominace na Oscara. Musela jsem na ni přibrat deset kilo. A protože jsem veganka, šlo to těžce. Už jen za to jsem si ocenění zasloužila,“ dodala.

Kromě této role v Černobílém světě Jessica nikdy nezapomene na filmové drama Al Pacina Wilde Salomé (2011), pro které si ji vybral. „Tvrdil, že jsem byla léta jeho jedinou inspirací,“ pyšní se. „Měla jsem možnost sledovat, jak se tento herecký velikán mění z divadelní podoby na filmovou, byla to nesmírná zkušenost. Díky Al Pacinovi vyprchal můj strach před kamerou a naučila jsem se ji milovat,“ svěřuje se Jessica.

Další je drama 30 minut po půlnoci. Ztvárnit citově rezervovanou a analyticky chladnou agentku Mayu byl pro Jessiku, která o sobě říká, že je usměvavá a velice senzitivní, oříšek. „Sama jsem dlouho hrála většinou puťky, o to víc jsem pyšná na to, že jsem nezklamala ani tady. Podle mě je důležité, že se stále víc žen prosazuje v rolích, které byly celá léta výhradně mužskou doménou,“ míní.

Navzdory značné mediální pozornosti si Jessica Chastainová svůj osobní život střeží a rozhodla se neúčastnit akcí na červeném koberci s partnerem. Považuje se za stydlivou osobu a řekla, že dává přednost venčení psů a hraní na ukulele. Po dlouhodobém vztahu se scenáristou a režisérem Nedem Bensonem se v roce 2017 provdala za italského hraběte Giana Lucu Passiho. O rok později se jim prostřednictvím náhradního mateřství narodila dcera Giulietta, za další dva roky syn Augustus. Žijí v New Yorku.