Hospodyňka, která povýšila pití kávy na dokonalý požitek

Otec Melitty Karl Liebscher byl drážďanským vydavatelem a knihkupcem, prarodiče vlastnili pivovar v Sasku. Není známo, jaké školy Melitta navštěvovala a zdali se vůbec vyučila nějakému řemeslu. Jisté ale je, že byla technicky zdatná a prakticky smýšlející.

Na konci 90. let 19. století se provdala za Huga Bentze, vedoucího oddělení v drážďanském obchodním domě, a měla s ním tři děti.

V drážďanském bytě, kde rodina žila, Melitta každé ráno začínala šálkem kávy. Připravovala si ji způsobem, který byl tehdy běžný: namletou kávu nasypala na dno konvice, zalila ji horkou vodou, a když se vytvořila sedlina, nalila si kávu do šálku. Místo toho, aby však nápoj Melittě zvedl náladu, každý doušek ji rozčiloval. Rozemletá kávová zrna, malá a hrubá jako písek, jí ulpívala v ústech.

Nebyla by to podnikavá Melitta, kdyby se nerozhodla s tím něco dělat. Nejprve si nastříhala různé vzorky látky a pokládala je přes hrnek tak, aby zachytily zrnka. Jenže nápoj ztrácel na chuti, anebo byl až příliš hořký. A tak Melitta sáhla po kladivu a hřebíkách a vyrazila díry do dna malé mosazné nádoby. Tento cedník posadila na vrch konvice, vložila do něj papír, který vystřihla přesně na míru, nasypala do vzniklého kornoutku mletou kávu a zalila ji.

Byla to revoluce v přípravě. Papírový filtr totiž zachoval aroma i chuť, přitom vše zjednodušil. „Dokonalý požitek z kávy“, tak Melitta říkala svému objevu a nejdříve jej „servírovala“ nejbližšímu okolí. Pořádala kávová odpoledne a sledovala reakce přátel a známých. Dnes bychom řekli, že praktikovala model síťového marketingu.

Záhy také rozpoznala silný komerční potenciál a rozhodla se filtry uvést na trh. Svůj patent si nechala zaregistrovat v červnu 1908 u Říšského patentového úřadu v Berlíně, oficiálně byl zveřejněn ve věstníku Patentblatt 8. července. A 15. prosince 1908 byla do obchodního rejstříku zapsána nová společnost na prodej kávových filtrů Melitta.

Firma měla základní kapitál 72 říšských feniků a sídlila v drážďanském bytě Bentzových. Jeden z pokojů se proměnil v dílnu, prvními zaměstnanci byla rodina. Melittin manžel se rozhodl opustit zaměstnání a využití filtrů prezentoval přímo v jednotlivých prodejnách nebo v jejich výlohách. S úspěchem.

Na prodejním veletrhu v Lipsku prodali Bentzovi v roce 1909 více než 1200 filtrů. O dva roky později získali zlatou medaili na Mezinárodní výstavě hygienických výrobků v Drážďanech. Když měla firma už patnáct zaměstnanců, filtry se začaly vyrábět v zadní části velké budovy ve čtvrti Trachau, zatímco majitelé bydleli v její přední části.

Tehdy si také manželé Bentzovi zaregistrovali ochranné známky na pojmy, jako jsou kávový filtr, filtrační papír, domácí a kuchyňské spotřebiče nebo varné spotřebiče. Za první světové války byly papír i káva nedostatkové zboží, a tak musela být výroba filtrů pozastavena.

Melitta začala produkovat kartonové krabice, zatímco manžel a synové narukovali na frontu. Když se vrátili, firma expandovala. Od roku 1922 vyvážela kávové filtry do Švýcarska, ale také do Československa, posléze přidala filtry na čaj či zavařovací sklenice, takže osmdesát zaměstnanců pracovalo už na dvě směny.

Aby se značka ubránila padělatelům, vsadila na výrazný vzhled obalů. V typické červenozelené krabici se filtry prodávají dodnes.

V roce 1932 předali manželé Bentzovi vedení prosperujícího podniku synům, zakladatelka však zůstala ideovým motorem společnosti. Byla to ona, kdo zavedl ve firmě pětidenní pracovní týden, třítýdenní dovolenou a vánoční bonusy.

V roce 1938 založila se syny také sociální fond pro zaměstnance. Ve 30. letech 20. století podnik uvedl na trh porcelánový filtr kuželovitého tvaru a papírové filtry se začaly vyrábět v upravené podobě, kterou známe i dnes. Rozrůstající společnost se poté přestěhovala do někdejší továrny na čokoládu v Mindenu, kde ovšem během druhé světové války místo filtrů vyráběla muniční pásy a armádní nádobí. Původní výroba byla obnovena až po válce. Hugo Bentz zemřel v roce 1946, jeho žena Melitta o čtyři roky později.

Příběh pokračoval. V roce 1962 firma Melitta jako první uvedla na německý trh mletou kávu ve vakuovém balení a v roce 1965 představila jeden z prvních elektrických kávovarů. Portfolio přitom rozšířila o balicí fólie a papíry, čisticí utěrky a třeba i sáčky do vysavačů. V 70. letech pak bodovala s aromaboyem, nejmenším kávovarem na světě. Dnes společnost čítá na 6000 zaměstnanců a řídí ji Jero Bentz, pravnuk zakladatelky. Firma zůstává světovým lídrem na trhu s kávovým příslušenstvím, vyrábí na 50 milionů filtrů denně.

Melittin vynález znamenal revoluci, otevřel nové cesty v přípravě kávy a vlastně se tak dotýká skoro každého z nás. Není divu, že její jméno nesou ulice v Drážďanech, Mnichově, Mindenu a také ve Stuttgartu.