Hokejistka Natálie Mlýnková: Reprezentovat naši zemi na olympiádě je neskutečná čest

Mlýnková se narodila ve Zlíně a od malička byla vedena ke sportu. Už jako tříletou ji maminka přivedla na zimní stadion, aby se naučila bruslit na ledě. Jeden den po jejím „tréninku“ šli na led starší kluci s hokejkami a ona si to chtěla zkusit taky. Od té doby u hokejky a sportu zůstala.

A proč zrovna hokej ze všech sportů zvítězil? Do 14 let zkoušela hrát i fotbal, ve kterém ji podporoval táta. Ale hokej ji vždycky víc bavil, přestože moc dobře vnímala, že lidé berou hokej jako „klučičí“ sport.

„Na hokeji je skvělé, že je to kolektivní sport a pořád se tam něco děje. Je to neskutečně rychlé a člověk musí být všestranný se spoustou jiných dovedností a skloubit to všechno dohromady, aby byl úspěšný,“ upřesňuje sportovkyně.

V období puberty se její rodina dostala do finančních potíží a hrozilo, že bude muset s hokejem úplně skončit. A právě v té době jí pomohla Olympijská nadace. Za tuhle pomoc je velmi vděčná ona i celá rodina.

„Bez nadace bych určitě nikdy neměla šanci hrát a studovat hokej v NCAA (Národní vysokoškolská atletická asociace) na plném stipendiu a tento rok hrát svoji první sezónu jako profesionál. Doufám, že až se jednou usadím, tak budu moct nadaci všechno vrátit. Aby dostaly podobnou šanci i další děti v podobné situaci, v jaké jsem kdysi byla já,“ svěřila se.

Už v 16 letech se přesunula do Kanady a sama to popisuje jako přirozený krok v momentě, kdy už bylo těžší držet tempo v klučičích soutěžích. Využila tedy okamžik, kdy ji začali sledovat skauti/trenéři ze zahraničí. Začala hrát za HTI Stars (program Hockey Training Institute). V tomhle celku pak působila až do odchodu na University of Vermont.

Může tak porovnat rozdíl mezi naším a americkým školstvím. „Největší rozdíl v univerzitním školství je určitě v tom, že to americké je postavené na dennodenním studiu, stejně jako je tomu u nás na střední škole. Další velký rozdíl je také v tom, že studenti si mohou vybrat, co chtějí studovat až ve druhém ročníku vysoké školy. Pokud si tedy nejsou jistí svým výběrem nebo se rozhodnou své dosavadní zaměření změnit, mají další šanci. Co se týká celkově NCAA a sportu, tak škola a sporty spolu fungují perfektně a dobře se doplňují, aby to sportovci všechno zvládli a stíhali,“ vysvětluje.

Od loňského roku hraje profesionálně za tým Montreal Victoire v ženské profesionální hokejové lize PWHL a žije sama v kanadském Montrealu. „Moc se mi tam líbí. Hodně mi připomíná nějaké starší město v Evropě. Je tady spousta místních kaváren a restaurací. Bohužel tady není nikdo z mojí rodiny. Žijí doma ve Zlíně, odkud pocházím,“ dodává.

Frekvence tréninku u Mlýnkové záleží na tom, jak se to sejde se zápasy a jak moc zrovna v ten daný týden nebo měsíc cestuje. Většinou má aspoň jeden den volno hned po zápase. Pokud nemá v ten daný týden zápas, tak je na ledě šestkrát týdně. Někdy se stane, že má dva zápasy ve třech až čtyřech dnech, takže volný den má až skončí poslední zápas.

A jak vypadá její běžný den, když nehraje žádný zápas? „Záleží, jaký máme program. Většinou máme trénink dopoledne, takže jsem na zimáku cca od 8–14 hodin, pak přijdu k sobě do apartmánu a buď mám nějaký čas pro sebe, anebo musím vyprat, uklidit apod., jelikož hodně cestujeme,“ svěřuje se.

Když má volný čas, tak ráda hraje in-line hokej nebo si jde třeba zaplavat. Miluje také snowboarding, ale na ten nemá moc prostoru, jelikož je to zimní sport jako hokej.

„S holkami si často zajdeme na dobrou večeři nebo třeba kafe. Ráda se dívám na seriály nebo filmy. A dokonce jsme teď s holkami v týmu založily „book club“, takže se snažíme i číst knížky,“ dodává s úsměvem.

Většinu času tráví v holčičím týmu, ale ani tak si nelezou na nervy. Díky tomu, že mají společné zájmy a žijí podobné životy. Vždycky jsou v týmu holky, se kterými se člověk baví víc nebo míň, ale dohromady se všichni kamarádí.

A jaké jsou její sportovní sny? „Moc dopředu nepřemýšlím, ale určitě bych si přála medaili z olympiády a porazit Ameriku nebo Kanadu, případně oba týmy. Pak bych si přála vyhrát Walter Cup v PWHL, což se některým mým spoluhráčkám z Česka už povedlo, a dokonce dvakrát! A co přijde potom, přijde potom, ráda bych ale u hokeje zůstala, ať už v jakékoliv roli.“

Mlýnková se účastnila zimní olympiády už v roce 2022 v Pekingu, kde naše hokejistky skončily na 7. místě. Letos ji tedy čeká její druhá v pořadí.

„Účast na olympiádě je obrovský sen každého sportovce. Je to neskutečná čest reprezentovat naši zemi na nejvyšší sportovní události světa. Všichni to sledují a přijde mi, že to naši malou zemi vždycky spojí dohromady. Moc se těšíme a doufáme, že to na konci cinkne medailí. Za poslední čtyři roky jsme udělaly obrovský kus práce a ambice se nám oproti olympiádě v Pekingu zvýšily. Jedeme tam zkušenější a doufáme, že prokážeme kvalitu, kterou ten tým má“, uzavírá.