Hlavní obsah

Hanna Hammarstromová – jako podnikatelka uspěla v telekomunikacích, zaměstnávala jen ženy

Uměla vyšívat, vyrábět voskové květiny, ozdoby i klobouky, ale nakonec uspěla s telefonními kabely. Hanna Hammarstromová byla první švédská podnikatelka v telekomunikacích, která měla talent výzkumníků a odvahu dobyvatelů.

Foto: KlaPeto

Švédská podnikatelka Hanna Hammarstromová

Článek

Hanna, jak Johanně doma říkali, byla nejstarší z pěti dětí. Rodiče pocházeli z dělnického prostředí ve švédské provincii Dalarna, která se nachází tři sta kilometrů od Stockholmu. Do metropole se Hammarstromovi časem přestěhovali a otec Nils tam začal po roce 1823 provozovat tkalcovnu na zpracování bavlny a hedvábí.

Nejstarší dcera navštěvovala ve Stockholmu dívčí školu a rodinnou atmosféru ve svých pamětech později popsala jako šťastný měšťanský domov, kde však „vždy vládl prvotřídní pořádek a kde se nekompromisně vyžadovala píle“.

Otec po všech dětech požadoval, aby si osvojily řemeslo, a tak se na jeho přání Hanna učila nejprve vyšívat v salonu paní Chantillon ve staré části Stockholmu, později vyrábět květiny z vosku a drátěné ozdoby.

Když dokončila školu, odjela na ostrov Óland v Baltském moři, kde se na venkovské faře - u příbuzných - učila hospodařit a vést domácnost. Byl to pravděpodobně i její první pokus o osamostatnění. Po šesti letech ji otec povolal domů, protože onemocněla matka a někdo se musel starat o ni i celou rodinu. Hanna využila nabyté zkušenosti, chod domácnosti zvládla, její maminka se nakonec uzdravila a žila ještě několik let.

Od klobouků k telefonu

Hanna v domě rodičů strávila podstatnou část života. Podnik Hammarstromových prosperoval skoro dvě desetiletí. Po smrti matky však firma začala upadat a po roce 1845 se už Nils představoval jako „bývalý továrník“. Jeho neprovdaná nejstarší dcera se potřebovala definitivně postavit na vlastní nohy. Otec jí tedy daroval stroj na výrobu předeného kovového drátu, tzv. karkasový stroj.

Drát sloužil k výrobě forem na klobouky, čemuž se Hanna dalších dvacet let věnovala. Tímto řemeslem si sice moc nevydělala, ale uživila se, a hlavně získala další zkušenosti, které se jí velmi hodily v budoucnu.

Když se na počátku 80. let objevily ve Švédsku první telefonní přístroje a v roce 1883 vznikla telekomunikační společnost Stockholms Allmanna Telefonaktiebolag (SAT), Hanně došlo, že by mohla předený kovový drát „přetavit“ na tolik potřebné telefonní kabely a „šňůry“ ke sluchátkům. „Zkoumala jsem a experimentovala,“ popsala - poměrně bez emocí - proces omylů a pokusů, který musel být jistě napínavý. Nakonec ale slavila úspěch. Vytvořila kabel z izolovaného měděného drátu, který propojil na telefonním přístroji mluvítko se sluchátkem.

Johanna „Hanna“ Hammarstromová (4. 9. 1829, Stockholm – 27. 11. 1914, Stockholm)

  • Švédská vynálezkyně a podnikatelka.
  • Zakladatelka první komerční společnosti vyrábějící telefonní kabely.
  • Svými produkty zásobovala celé Švédsko, vyvážela je i do Finska.
Související témata:

Výběr článků

Načítám