Onemocnění ledvin nebolí, ale omezuje život. Choďte na prevenci, nabádá primářka dialyzačního střediska

Chronické onemocnění ledvin je dlouhodobé poškození ledvin, které vede ke ztrátě jejich funkce. Onemocnění je rozděleno do pěti fází, přičemž typická je postupná ztráta funkce ledvin. Zpočátku onemocnění nemá výrazné příznaky a lze jej diagnostikovat pouze při rozboru moči.

„Ve většině případů chronické onemocnění ledvin nebolí a závažnější příznaky se objevují až ve stádiu selhání ledvin. A i tak jsou nespecifické, patří sem například velká únava, nechutenství, vyčerpání a další. Právě proto je důležitá prevence,“ upozornila v úvodu podcastu primářka Barbora Szonowská.

Preventivní prohlídky u praktického lékaře jsou tak jediným spolehlivým způsobem, jak onemocnění ledvin odhalit včas. Pozor by si tak měli dát pacienti starší padesáti let, lidé s vysokým krevním tlakem, ischemickou chorobou srdeční a cukrovkou.

Chronické selhání ledvin je život limitující onemocnění, v důsledku kterého se pacienti dožívají nižšího věku, než jejich vrstevníci. Díky prevenci pacient nemusí dospět do nejhorších stadií nemoci.

Samotná dialýza se týká zhruba jednoho procenta pacientů s chronickým onemocněním ledvin. Nahrazuje funkci ledvin a dokáže z těla odstraňovat škodlivé látky a přebytečnou vodu. Krev pacienta se filtruje pomocí dialyzátoru, který vrací čistou krev bez odpadních látek a přebytečné vody zpět do těla.

„Transplantace ledvin je to nejlepší řešení, protože přináší náhradu funkce ledvin v plné šíři. Ne všichni ale mohou být transplantováni. Z dialyzačních možností máme jednak peritoneální dialýzu a hemodialýzu. Peritoneální dialýzu neboli břišní dialýzu, lze provozovat v domácím prostředí a za určitých podmínek hemodialýzu,“ vysvětluje primářka.

Pokud lze dialýzu provádět z domova, kvalita života pacientů významně stoupá. Nemusí několikrát týdně dojíždět do nemocnice, kde dialýza probíhá zhruba šest hodin. Zaškolení na provádění domácí dialýzy může trvat pět pracovních dnů, ale i několik týdnů.

„Často to bývá tak, že největší obavy má pacient. Zvládnout přístroj nakonec není tak těžké. Samozřejmě dialyzační léčba je břemeno a je to velká změna života. Ale existují možnosti, které můžeme pacientům nabídnout. V dobré spolupráci s ošetřujícím nefrologem si pacient může pod jeho vedením najít to, co mu nejvíc vyhovuje,“ dodává Szonowská.

Více o tom, jak přesně se od sebe odlišují peritoneální dialýza a hemodialýza, zda lze dialýzu provádět v noci a co je to paliativní nefrologie, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.