Hlavní obsah

Kvůli bolesti chtěl dát všanc svou končetinu. Diagnostika pásového oparu může být složitá

3:04
3:04

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Pásový opar je nepříjemné, vysoce infekční onemocnění, které v Česku ročně postihne zhruba 6 tisíc lidí, přičemž v průběhu života se s ním setká až třetina populace. Pásový opar může být velmi bolestivý, a navíc ho provází řada nepříjemných komplikací. Přitom na něj existuje účinná prevence. Nejen o tom, jak poznat pásový opar, přišla do podcastu Neklepat pohovořit vedoucí lékařka Centra pro léčbu bolesti na klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN Jitka Fricová a pacient Michal Pech.

Neklepat: Pásový opar Video: Novinky

Článek

Témata dnešního dílu:

  • Proč lidé zaměňují neštovice za pásový opar? (4:35)
  • Jak bolí pásový opar? (9:35)
  • Problematická diagnostika (14:55)
  • Jaká léčba zabírá? (18:39)
  • Jaká je prevence proti pásovému oparu? (21:05)

Pásový opar je virové onemocnění, které způsobuje vir varicella zoster. Tento virus způsobuje také plané neštovice. Po jejich prodělání zůstává v těle jako latentní (neaktivní) v nervových gangliích.

„Rozdíl mezi planými neštovicemi a pásovým oparem je ten, že plané neštovice se většinou typicky objevují v dětství a člověk onemocní jedenkrát. Jakmile jsme měli plané neštovice, tak v sobě máme virus, který je spící a může se v podstatě probudit,“ uvádí v úvodu podcastu Jitka Fricová, vedoucí lékařka Centra pro léčbu bolesti.

Virus se může reaktivovat jako pásový opar zejména v případě oslabení imunitního systému. Mezi hlavní spouštěče patří věk nad 50 let, oslabená imunita (například u onkologických pacientů), stres a vyčerpání.

Jak se pásový opar projevuje?

„Pacient cítí lehké brnění, takové abnormální pocity v kůži. Většinou to trvá týden až deset dní. Začne být unavený a citlivý. Pásový opar v podstatě napadne nerv v distribuční oblasti, a proto se vám udělá na hrudníku nebo třeba na břiše celý pás vyrážky. To bývá velmi bolestivé,“ vysvětluje vedoucí lékařka.

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

Pacient Michal Pech a vedoucí lékařka Centra pro léčbu bolesti na klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN Jitka Fricová

Diagnostika pásového oparu ale může být obtížná, zejména pokud se v počátku neobjeví typická vyrážka. Své o tom ví i pacient Michal, který se s tímto onemocněním setkal krátce po dovršení šedesáti let.

„Začalo to zcela nenápadně, lehkým brněním v pravé noze. Intenzita se lehce stupňovala, v noci jsem nemohl pořádně spát. Potom to začalo bolet. Nevěřil jsem, že taková bolest může přijít, do té doby jsem se s tím nesetkal. Snad jediné, co jsem kdysi zažil, byl žlučníkový záchvat. To bolelo, ale pořád to bylo příjemnější než tohle,“ popisuje svou zkušenost pan Michal.

S odstupem času už vše vidí jinak, ale v době propuknutí onemocnění se Michalovi Pechovi honily hlavou černé myšlenky. „V tu dobu jsem myslel, že končím se životem. Až se stydím za myšlenku, co mě tenkrát napadla - dával jsem všanc svou nohu. Říkal jsem si, ať nemám nohu, s jednou můžu klidně žít, ale s touhle bolestí žít nedokážu,“ vzpomíná zpětně pacient.

Brzy vyhledal lékařskou pomoc, protože běžné léky na bolest nezabíraly. Vzhledem k tomu, že ze začátku nebyla přítomna vyrážka, diagnostika trvala déle, než je obvyklé. Zásadní je však co nejdřívější nasazení antivirotik spolu s analgetiky, aby pacient netrpěl.

Více o tom, jaká je nejúčinnější prevence proti pásovému oparu, jak dlouho trvá rekonvalescence a zda léčbu hradí pojišťovna, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.

Moderátorka Kristýna Léblová a kapacity z medicínského prostředí. Neklepat vychází každý druhý čtvrtek.

Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcastech či platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.

Poslechněte si také naše další podcasty:

Výběr článků

Načítám