Hlavní obsah

Ženská mafie Koza Nostra se po 33 letech představí veřejnosti. Svalnatce nahradí sedmdesátníci

4:18
4:18

Poslechněte si tento článek

Když v roce 1992 uváděly svou dosud poslední výstavu, byli „hosteskami“ svalnatí mladíci z posiloven. Po Kristových třiatřiceti letech, konkrétně v úterý 3. června od šesti hodin večer, se ženská výtvarná skupina Koza Nostra chystá v Galerii 1 v Praze uskutečnit svoji vůbec poslední výstavu. Mladíky chtějí výtvarnice vyměnit za ztepilé sedmdesátníky.

Foto: Koza Nostra

Uskupení Koza Nostra

Článek

„Měla by být i trochu prča,“ vyhodnotila pro Novinky jedna z umělkyň Olina Franco.

„Před třiatřiceti lety, při naší poslední výstavě, jsme měly jako hostesáky playboyovské zajíčky - svalnatce z fitka,“ popisovala. „K této tradici bychom se teď rády vrátily, jen by to měli být sedmdesátníci,“ prozradila Franco k vernisáži ve známé galerii ve Štěpánské ulici.

Ženská výtvarná skupina Koza Nostra, kterou tvoří Magdalena Cubrová, Olina Franco a Alexandra Horová, vznikla na začátku devadesátek, jako výtvarná, recesisticko-feministická skupina.

„Společnost té doby však nebyla na ženskou výtvarnou skupinu připravena a na označení feministická už vůbec ne,“ vzpomínala Franco s tím, že veřejnost na přídomek reagovala většinou jak býk na červený hadr. Přitom vše bylo zcela jinak.

Až když se výtvarnice, které ve skutečnosti žily rodinné životy s dětmi, z médií dozvěděly, že jsou feministky, něco málo si o tom nastudovaly a rozhodly se tuto nálepku s pobaveným úšklebkem přijmout, popsala.

„Ono se sice brzy ukázalo, že feminismus v Čechách je především o přesvědčení, že i žena je člověk, nicméně i toto bylo na tehdejší společnost, a to nejen mužskou, moc,“ poznamenala Franco.

Foto: Koza Nostra

Chlípnost z cyklu Chrliče autorky Oliny Franco

Bylo jim vytýkáno mnohé: že ženskou výtvarnou skupinu v Čechách nepotřebujeme: jeřábnice jsme tu už měly, rozkládají Unii umělců, už jen tím, že jsou jen tři a mají stejný počet hlasů jako třeba skupina osmnácti set regionálních výtvarníků, upozorňují na to, že jsou ženy, a ještě si z toho dělají srandu…

Vyčítán jim byl, jak výtvarnice vzpomínají, i Projekt Mamograf na koupi diagnostického přístroje, který založily. A to proto, že chtěly vybrat peníze pod svým názvem Koza Nostra. Jistá docentka jedné známé onkologické společnosti to měla podle vzpomínek umělkyň za znevážení celého projektu, vzpomínají.

Navíc výtvarnice stále někdo nabádal, aby do svých řad přijaly alespoň jednoho muže. „Jestli chceme, aby na nás vůbec někdo přišel, musí do skupiny přijmout alespoň jednoho chlapíka. Prý třeba netalentovaného, ale hlavně: Ať má proboha pindíka!“ popisovala Franco tehdejší výzvy.

Foto: Koza Nostra

Zlatá podprsenka z ateliéru Alexandry Horové

Spříznění novináři se jim pokoušeli pomoci tím, že o nich psali: „Nebojte, dámy nejsou feministky – vždyť jsou vdané a mají děti! Jsou tedy normální!“

„To nám teda pomohli,“ smějí se dodnes výtvarnice.

Ona však každá sranda něco stojí, a když výtvarnice viděly, že jako skupina už nemají možnost získat ani výstavní prostor, rozdělily se a každá šla svou dlouhou cestou. Jenže cesty je vloni opět svedly dohromady. A tak si řekly: Pojďme zkusit, zda se doba změnila?

„Zažádaly jsme o výstavní termín a pic kozu do vazu – dostaly jsme ho!“ usmívala se Franco.

V průběhu uplynulých let ani jedna z nich nezahálela, nezmizela chuť a potřeba vyjádřit se uměleckou formou, stále je spojoval určitý smysl pro humor, jistá prostořekost a nadstandardní záliba v nadsázce, což se celý život snažily vyjádřit i ve svých pracích.

Nebojí se ukázat světu svoji sílu i zranitelnost ani dát najevo, kým jsou a co chtějí, ať je to zrovna populární či nikoliv. I přes nějakou tu opotřebovanost, jak samotné tvrdí, jsou zatím stále živé a tvořící. A nyní je poslední šance je vidět.

Foto: Koza Nostra

Matka Dokonalá je název obrazu výtvarnice Magdaleny Cubrové.

Koza Nostra je totiž v Kristových letech a zatoužila připomenout sobě i divákům energii, se kterou před lety vstoupila na scénu, a zpětně se dotknout i některých tehdejších témat. Byl to moment, který je spojil a někam nasměroval.

Hodně se tenkrát s projektem Mamograf dozvěděly o společnosti, o lidech, ale i o sobě samých. A shodly se, že to se kumštýřům vždy hodí.

Výstava v Galerii 1 ve Štěpánské ulici v Praze je naplánovaná až do pátku 27. června. Otevřená je každý den, kromě víkendů. K vidění budou obrazy na plátně malované olejem, smalty na ocelovém plechu, velké železné plastiky, dvourozměrné ocelové objekty, koláže i assamblage (výtvarná technika, která dává dvojrozměrnému obrazu třetí, prostorovou dimenzi).

„A neváhejte – Koza Nostra vystavuje naposledy, a tak další možnost už mít nebudete. Tato ‚ženská mafie‘ totiž definitivně končí,“ uzavřely pozvánku výtvarnice.

Související témata:

Výběr článků

Načítám