Článek
Se Svěrákem Smutný spolupracoval mimo jiné na oscarovém snímku Kolja. Stál za kamerou rovněž u oceňovaného snímku Václava Marhoula Nabarvené ptáče či snímků Smrt krásných srnců (1986), Skalpel, prosím (1985), Tmavomodrý svět (2001), Tobruk (2008) nebo Po strništi bos (2017).
Rodák z Prahy, jehož otec byl fotograf a strýc kameramanem krátkometrážních filmů, začínal po absolvování FAMU v 70. letech minulého století na Barrandově jako pomocný kameraman. Jeho první prací v roli hlavního kameramana byl film Julia Matuly Poslední vlak z roku 1982.
„Úplně první, kdo mě učil pracovat s obrazem, fotkami, byla teta. Pamatuji si, jak jsem v pekáči na buchty protahoval filmy podle jejího návodu. Kouzlo a tajemství fotografie si mě podmanilo! Teta se mnou měla trpělivost. Strýc na mě čas neměl. Táta byl zase moc přísný. Za chyby při vyvolávání fotek jsem od něj dostával záhlavec,“ uvedl v rozhovoru pro Novinky v roce 2024.
Od 90. let spolupracoval na řadě zahraničních projektů, například seriálu Barun Gold, filmech Love Lies Bleeding, Triceratops/River Adventure Quere Line Videos, The Vij nebo seriálové řadě komisaře Maigreta.
V prosinci 2017 byl jmenován profesorem pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Kamera na Akademii múzických umění. V roce 2024 obdržel od prezidenta Medaili za zásluhy.
Vladimír Smutný - ocenění Český lev za nejlepší kameru
- Lea (1997)
- Tmavomodrý svět (2001)
- Mazaný Filip (2003)
- Král zlodějů (2004)
- Tobruk (2008)
- Poupata (2011)
- Po strništi bos (2017)
- Nabarvené ptáče (2019)