Článek
Žofie zemřela mladá, nebylo jí ani pětatřicet let, přesto jsou její životní osudy morálním protikladem Alžběty Báthoryové i Anny Rosiny Listiusové, další urozené vražedkyně.
Štiavnický pokračuje po trilogii věnované Alžbětě Báthoryové a románu Ve stínu smrti čachtické paní (2004) se sledováním pohnuté historie během třicetileté války na území dnešní Moravy, Slovenska a Maďarska. Čtenář může obdivovat jednání mladičké Žofie Bošňákové, která se vdávala jako sedmnáctiletá, kdy přejala odpovědnost jak za sebe, tak za své poddané.
Postavy charakterní, nejen politické
Autor se úspěšně snaží zbavit ji podezření ze zhýralého života po boku druhého manžela Františka Vešeléniho. Svatebním darem po příchodu do Tepličky nad Váhom, kde se jim narodily dvě děti, bylo založení útulku pro chudé, který kapitán fiľakovského hradu velkoryse podporoval.
Během dobrodružného děje se setká nejen s císařovým zástupcem v Uhersku, palatínem Mikulášem Esterházym, ale i s legendárním Gáborem Bethlenem, sedmihradským knížetem a vůdcem protestantské opozice, a dalšími osobnostmi.
Politické motivy nejsou to hlavní, co autora zajímá. Jsou to plnokrevné postavy, vášnivé, statečné, nemyslící jen na svůj prospěch. Ožívá doba zdánlivě neotesaných mravů, v nichž však láska a věrnost neměly jiný smysl ani podobu než ve dnešním světě.
Andrej Štiavnický: Sbohem, čachtická paní
Andrej Štiavnický: Sbohem, čachtická paníEuromedia Group-Knižní klub, přeložila Alena Peisertová
440 stran, 249 Kč