Článek
Proč jste půl své třetí desky nazpívala slovensky a půl anglicky?
Do hudby, kterou dělám, se podle mě angličtina hodí víc, a nemám ambici nahrát desku jen ve slovenštině. Půlka desky je na mě už slušný výkon. Samozřejmě chci, aby mi lidé rozuměli, takže jsem se snažila.
Vaše hudba je postavená na r'n'b, ale není ortodoxní. Máte nějaké hranice, za které nejdete?
Pracovala jsem na albu se spoustou zajímavých lidí. Když mi písnička sedí, neřeším tolik, kam se stylově hýbe. Nezacházím ale do sfér, které neznám. Vznikly akustické nahrávky, písničky s kapelou, velmi dobře se mi pracuje s hiphopovou scénou, je tam i funková píseň s Monkey Business, kterou nazpíval Matěj Ruppert ve slovenštině. Musím se ale přiznat, že se nechci přibližovat k tomu komerčnímu pojetí r'n'b, kterého jsou plné televizní hudební kanály. To mě neoslovuje.
Na Slovensku má r'n'b i díky vašim albům lepší posluchačské zázemí než v Česku. Jak si to vysvětlujete?
Možná v Čechách nebyl nikdo, kdo by to provalil a otevřel dveře dalším. Možná je to neochotou médií takové písničky hrát. Nevím.
Ve vašich textech je zamilování, pochybnosti i odloučení. Je za tím skutečný příběh?
Spousta textů je postavena na konkrétních příbězích, ale současně je spousta textů dotvořená tak, aby byl příběh silnější. Přestože je v nich mnoho z mého soukromí, nechtěla jsem se úplně odkrývat. Také jsem nechtěla být konkrétní, nechávám na posluchačích, co si za těmi texty představí. Myslím si totiž, že v možnosti udělat si vlastní představu je největší krása.
V textu písně 13000krát si přejete s určitým člověkem tolikrát vstávat. Spočítala jste si, jak dlouho byste s ním byla?
Ano, vyšlo mi 32 let, což zase není tak dlouho. Mohla bych si přát delší dobu, ale spojení 13000krát se mi nejlépe zpívalo.
Chtěla byste se po vzoru kolegyně Jany Kirschner pokusit oslovit světové publikum?
Nemám jazykovou bariéru a možná bych se o to mohla pokusit. Prožila jsem ale dost času v New Yorku a ani mě nenapadlo zajít na nějakou gramofirmu. Mohla jsem to udělat, ale vím, že ve vydavatelství se s umělcem nikdo bavit nebude. Na to je třeba mít manažery a právníky. To mě odrazuje. Nemám na to lokty ani trpělivost. Říkám si, že oni přece musí chtít mě. Ale nevím, jak se o mně dozvědí, možná se o mně nedozvědí nikdy. Takže máme oba smůlu!