Ve Frýdlantu vystavují mimořádný objev. Zajímá se o něj i muzeum Louvre

Nevědělo se, kdo je vytvořil, a vlastně ani koho zobrazují. Busty vytvořené v bílém carrarském mramoru ležely uložené v depozitáři, nebo byly součástí prohlídkové trasy na zámku Sychrov.

Že jde o mimořádná díla, odhalil až výzkum Národního památkového ústavu (NPÚ). Ten se v rámci projektu Ad unicum zaměřuje na díla, která jsou od konce druhé světové války ve správě NPÚ, většina je vystavena, ale nebyla dosud podrobena odbornému zkoumání.

„Posun v poznání čtveřice bust byl přitom mimořádný, dataci jsme posunuli o tři století zpět, identifikovali jsme dvojici autorů a dosud neznámé osoby představujeme jako klíčové panovnické osobnosti renesanční Evropy,“ líčí Šárka Radostová z NPÚ, hlavní řešitelka projektu Ad unicum.

„Je to jako když najdete fotografii neznámého člověka a později se dozvíte, koho zachycuje, a poznáte vzrušující příběh jeho života,“ dodává.

Výzkum odhalil, že busty zobrazují Markétu Rakouskou, Filiberta II., Karla V. a Viléma V. Autorem portrétů manželů, nizozemské místodržící Markéty Rakouské (1480–1530) a Filiberta II. (1480–1504), vévody savojského, je nizozemský sochař Conrat Meit. Ten je považován za prvního zaalpského renesančního sochaře, často označovaného jako Michelangelo severu.

Jde o jediná díla tohoto autora na území České republiky. „Také v zahraničí jsou doklady jeho práce vzácné a vysoce ceněné. Meitovy busty byly slavné již v době vzniku a předpokládalo se, že byly již v 16. století zničeny,“ vysvětluje Šárka Radostová.

Než výzkum odhalil skutečnou hodnotu těchto děl, byly busty Markéty a Filiberta mylně považovány například za podobizny básníka Petrarky a jeho Laury, do níž byl italský autor platonicky zamilovaný a věnoval jí řadu básní. Jindy je lidé spojovali s hraběnkou Markétou Tyrolskou, zvanou Pyskatá, nebo bustu považovali za zobrazení „krásného českého krále“.

Třetí bustou, která je teď k vidění ve Frýdlantu, je portrét synovce a kmotřence Markéty Rakouské, císaře Karla V. (1500–1558). Jeho autorem je sochař z okruhu Michelangelova žáka, řeholníka Giovanniho Angela da Montorsoli. Jde o čtvrtou známou bustu tohoto typu, další najdeme v Neapoli, v madridském Pradu a ve francouzském klášteře Brou. Poslední vystavenou bustou je portrét bavorského vévody Viléma V. (1548–1626), bratrance císaře Rudolfa II.

Kromě zjištění autorství a zobrazených osob památkáři také provedli finanční ocenění souboru. Odborníci odhadli, že každá busta má hodnotu několika desítek milionů korun.

„Význam děl potvrzuje i mimořádný zájem o zápůjčku od prestižních českých i zahraničních sbírkových institucí jako je Národní galerie v Praze či Museé de Louvre v Paříži,“ poukázala na mimořádnost objevu Šárka Radostová.

Busty patřily do sbírky šlechtického rodu Clam-Gallasů, ale zatím není jasné, odkud je jeho členové získali. Možné je, že je koupili při rozprodeji sbírek Rudolfa II. Jde ale zatím jen o hypotézu a osudem děl se bude výzkum památkářů ještě zabývat.

Busty mohou lidé od soboty spatřit v rámci hlavního prohlídkového okruhu na zámku a hradě Frýdlant, který Clam-Gallasům patřil a kde šlechtický rod své sbírky zpřístupňoval veřejnosti. Mimořádnou výstavu nazvali památkáři Vzácná návštěva a trefně ji zahájili v sobotu, kdy začaly Dny evropského dědictví. Součástí prohlídkového okruhu ve Frýdlantu bude až do 2. listopadu.