Článek
Zaměstnanec památkové správy ze Sychrova Ondřej Kubáček byl všímavý. Při návštěvě zámku ve Vimperku zaregistroval na schodišti povědomý kus nábytku. Se svolením si příborník vyfotil a zároveň si uvědomil, že historické fotografie sychrovských interiérů má k dispozici i ve svém telefonu.
„Předběžně identifikovat příborník šlo proto velmi snadno přímo na místě,“ popsal šťastný objev sám správce sychrovského depozitáře.
Na Sychrově pak jeho fotky z Vimperka porovnávali ještě s další dokumentací, mimo jiné i se snímky císařského fotografa, který sychrovský inventář ve své době dokumentoval. A zkoumání potvrdilo, že prvotní identifikace byla správná.
Při následných jednáních mezi územními památkovými správami na Sychrově a v Českých Budějovicích bylo rozhodnuto, že se příborník vrátí na své místo. Správa státního zámku ve Vimperku unikátní řemeslné dílo na Sychrov zapůjčila.
Zajímavou okolností přitom je, že na zámek ve Vimperku se příborník dostal teprve v roce 2020 poté, co ho jihočeští památkáři odkoupili od soukromé osoby.
Na počátku příběhu ztraceného příborníku ovšem stojí postava z 19. století, kníže Kamil Rohan (1800–1892). Původem francouzský šlechtic z rodu Rohanů sídlil v severních Čechách, kde zdědil panství Svijany a koupil Český Dub a Lomnici nad Popelkou a sám přebýval na zámku Sychrov (a také v Rohanském paláci na pražské Malé Straně).
Pohled do velké jídelny státního zámku Sychrov s navráceným příborníkem a replikou slavnostního servisu.
Sychrov nechal kníže přestavět do dnešní romantické novogotické podoby a součástí jeho renovací byla i úprava jídelny. Právě do ní chtěl kníže pořídit monumentální příborník. Ze svých původních plánů musel sice trochu slevit, myšlenky na příborník, ač menší, se ale podle památkářů nevzdal.
„Podle jeho dochovaných poznámek měl nově přijít na ,čelní stěnu proti Ještědu‘. Díky účtům uloženým v děčínské pobočce Státního oblastního archivu v Litoměřicích také víme, že sychrovský dvorní řezbář Petr Bušek dostal za příborník zaplaceno v lednu 1865,“ řekl Miloš Kadlec, sychrovský kastelán a ředitel územní památkové správy na Sychrově.
Zmizel neznámo jak
Řezbářův výtvor zmizel z velké jídelny sychrovského zámku za neznámých okolností. Muselo k tomu dojít mezi lety 1903 a 1945. První letopočet se vztahuje k fotografii, kterou pořídila princezna Ernestine Auerspergová, mladší sestra kněžny Johanny z Rohanu, manželky tehdejšího majitele. Snímek dokládá, že tehdy ještě příborník na zámku byl.
Fotografie z roku 1903 od princezny Ernestine Auerspergové ukazuje příborník na místě odstraněných kachlových kamen. Na příborníku stojí pět váz, z nichž se tři podařilo dohledat.
„V inventářích z roku 1945 souvisejících se zestátněním zámku na základě takzvaných Benešových dekretů už příborník ale uveden není,“ zjistil nálezce unikátního nábytku, Ondřej Kubáček. „Po smrti knížete Kamila další majitelé interiéry různě upravovali. Je tedy možné, že příborník prodali nebo darovali už sami Rohanové,“ míní správce depozitáře.
Díky princeznině fotografii z roku 1903 památkáři také zjistili, že na příborníku stálo pět váz, a tři z nich dokonce identifikovali v mobiliárním fondu sychrovského zámku. Do velké jídelny na Sychrově se tak nyní příborník vrátil i s původními vázami. „Máme velkou radost, že příborník i vázy opět zdobí zámeckou jídelnu tak, jak to zamýšlel nejvýznamnější sychrovský majitel, kníže Kamil z Rohanu,“ těší Miloše Kadlece.
Na navrácený příborník se mohou návštěvníci sychrovského zámku přijít podívat od 2. srpna. Do zámecké jídelny se mohou podívat v rámci okruhů Zámek knížete Kamila, Návštěva u kněžny Adély i v rámci okruhu Prohlídka s princeznou určeného pro nejmenší návštěvníky.
Slavnostní rohanský servis
Další novinkou v jídelně sychrovského zámku je slavnostní rohanský servis zdobený knížecím erbem. Na rozdíl od příborníku jde ale pouze o repliku servisu, který si kníže Kamil Rohan objednal u porcelánky Fischer & Mieg v Březové u Karlových Varů.
Servis pro 30 osob zahrnoval 136 kusů, včetně omáčníků, slánek a servírovacích nádob, a byl dodán na zámek Sychrov v srpnu 1869. Ze servisu ovšem na Sychrově nezbyl ani jeden kus. „Zajímavostí je, že do roku 1945 se rozbil pouze jeden hluboký talíř, jinak byl servis kompletní. Přesto v průběhu minulého století ze zámku zmizel. Aktuálně je nám známá pouze jedna barevná fotografie jednoho talíře,“ uvedl správce depozitáře Ondřej Kubáček.
S nápadem vytvořit repliku alespoň části servisu přišel kastelán Miloš Kadlec společně s panem Milanem Svobodou, který se věnuje stolování ve šlechtickém prostředí a přípravám pokrmů, zejména zmrzlin a sorbetů, podle historických receptů.
Detail nově prostřeného stolu v zámecké jídelně na Sychrově.
Společně vybrali vhodný tvar talířů a klášterecká porcelánka Thun 1794 vyrobila první vzorky. „Soustředili jsme se nejen na tvar talířů, ale také na barevnost nebo motiv erbu. Předlohu pro erb jsme nakonec našli přímo v jídelně. Na jedné ze sklomaleb,“ prozradil Kadlec. „Ze servisu máme opravdu velkou radost. Přesto bychom si přáli, aby se alespoň pár původních talířů na Sychrov vrátilo. Věříme totiž, že někde stále existují,“ dodal.
V tuto chvíli je v zámecké jídelně a přilehlé přípravně naaranžováno celkem 20 hlubokých talířů o průměru 23 cm, a 20 mělkých talířů o průměru 25 cm.
Společně s příborníkem a servisem byl do zámecké jídelny umístěn i nový koberec, díky kterému si návštěvníci mohou celý stůl obejít kolem dokola. V chodbě před jídelnou, která při slavnostních hostinách sloužila zároveň jako přípravna, jsou nově doplněny také provizorní servírovací stoly s maketami pokrmů z 19. století. „Jde o různá želé, dvě paštiky zdobené stříbrnými jehlicemi, lanýži a raky, nebo pokrm, jehož název lze překládat jako chřestová koruna v těstíčku,“ popsal Ondřej Kubáček. Makety vytvářel společně s nadšencem do historie vaření, stolování a stolničení Vítězslavem Ivičičem, který je na sociálních sítích známý jako Staromilec.
