Článek
Amazon Prime Video sáhl po jistotě. Romány Patricie Cornwellové o soudní lékařce Kay Scarpettové se prodávají desítky let a dohromady jich vznikla už pěkná hromádka. Seriál proto startuje s pocitem, že má pod nohama pevnou půdu. Stačí jen otevřít mrtvolu, najít stopy a poskládat z nich příběh. Jenže právě skladba dobrého příběhu se Scarpettové příliš nedaří.
Děj rozplétá starý případ, který se po letech znovu připomene. Nová vražda se totiž nápadně podobá zločinu z devadesátých let. Scarpettová začne pátrat, proč se minulost opět dere na světlo. Jenže než se vyšetřování pořádně rozběhne, seriál začne odbíhat jinam. Do rodinných sporů, osobních traumat, starých tajemství i dlouhých dialogů plných nepřirozeně roztřesené kamery. A tak mnozí diváci většinu série vlastně nevědí, co všechno mají v záplavě nesourodých linek vlastně hlídat a hledat.
Mezi skalpelem a kamennou tváří
Nicole Kidmanová hraje zpočátku Scarpettovou jako ženu, která drží všechno pevně v rukou. Skalpel, důkazy i vlastní vztahy a emoce. Působí chladně, soustředěně a téměř nehnutě. Někdy tak moc, že by člověk ocenil alespoň malé zachvění obočí, aby si k ní, jakožto hlavní postavě, dokázal najít cestu.
Nicole Kidmanová a Jamie Lee Curtisová v seriálu Scarpettová
A Kidmanová umí postavu udržet pohromadě, ale udělat ji sympatičtější už je větší problém. Potíž je v tom, že kolem ní seriál trochu přešlapuje. Vyšetřování se rozjíždí zvláštně, stopy se objevují spíš náhodou a hrdinka často působí, jako by se do případu připletla víc omylem než díky geniální dedukci.
Scarpettová tak většinu času spíš reaguje na místy až chaotické události kolem sebe, než aby skutečně vedla pátrání. A co si budeme povídat, detektivka, v níž vyšetřovatelka jen přikyvuje nad novými informacemi, přece jen dost ztrácí tah.
Seriál ožívá hlavně ve chvílích, kdy se na scéně objeví Jamie Lee Curtisová jako Dorothy, starší sestra Scarpettové. Ta do děje vpadne s až nečekanou energií a humorem, který byste v krimi seriálu ani nečekali. Oproti hlavní postavě je Dorothy hlasitější, neklidnější a mnohem nepředvídatelnější než uhlazená „šprtka“ Scarpettová. A aby kontrastů nebylo málo, Dorotina dcera Lucy (Ariana DeBoseová) je geniální programátorka, která nedávno přišla o svou ženu.
Rodinné scény mají své napětí. Ne kvůli vraždám, nýbrž kvůli starým křivdám, které mezi sestrami visí ve vzduchu. V těch chvílích se seriál konečně nadechne. Ukazuje nám je totiž pomocí návratů do minulosti, kde je ztvárňují mladší herečky, které se svých rolí zhostily na výbornou. Především Rosy McEwenová v roli mladé Scarpettové, na jejímž výkonu celá série nakonec stojí.
Rodinné drama plné mrtvol
Jenže pak se vyprávění znovu vrátí k pomalému pitvání děje v přítomnosti. Postavy chodí, mluví, přemýšlejí a znovu mluví. A to nejen s lidmi, ale také s avatarem mrtvé Lucyiny manželky Janet (Janet Montgomeryová), kterou si Lucy vytvořila pomocí umělé inteligence.