RECENZE: Del Toro zpracoval milovanou knihu s láskou, zároveň ji přiblížil současnému divákovi

Frankenstein - Moderní Prométheus autorky Mary Shelleyové patří mezi nejoblíbenější literární díla vůbec. V průběhu let se jej rozhodli zadaptovat mnozí slavní tvůrci, divákům nicméně v paměti rozhodně utkvělo nejdříve zpracování z třicátých let minulého století, jež definovalo podobu proslulého Frankensteinova monstra na další desetiletí.

Nyní se látky chopil jeden z nejosobitějších a nejlepších režisérů posledních let. Mexičan Guillermo del Toro zaujal už svými prvotinami, do hollywoodské první ligy pak pronikl komiksovými adaptacemi Blade II a Hellboy, pár Oscarů posbíral s filmy Faunův Labyrint a Tvář vody, pro Netflix připravil asi nejlepší zpracování Pinocchia.

Del Toro se navíc vždy chlubil tím, že vyrůstal na příbězích Howarda Phillipse Lovecrafta a právě Frankensteinovi. Očekávání před premiérou druhého jmenovaného (anti)hrdiny proto byla obrovská.

A co si budeme nalhávat, tvůrci se je povedlo téměř naplnit. Frankenstein působí jako monumentální freska, přičemž i znalci díla Shelleyové jej berou jako relativně věrné zpracování, byť se Mexičan samozřejmě nevyhnul několika odbočkám.

Příběh je rozdělen, podobně jako kniha, do několika vyprávění, díky čemuž dává každé zásadní postavě svůj prostor. Mapuje Frankensteinovo dětství, vědecký výzkum, snahu porazit smrt a nakonec i onen zločin proti lidskosti, kterým je zrod proslulého monstra.

Del Torovi se daří ve výsledku ukázat, kdo je v jeho vyprávění opravdovým monstrem a kdo plní pouze roli nevinného přihlížejícího. Na ploše dvou a půl hodin se mu podaří každé postavě poskytnout dostatek prostoru pro její vývoj a jako jeden z mála tvůrců zvládne rovněž blíže představit Elizabeth (snoubenku Victora Frankensteina).

Ve spojení s Netflixem dokázal dát Guillermo del Toro dohromady impozantní hereckou sestavu, ze které vyčnívá (a to doslova) Jacob Elordi coby monstrum a také Mia Gothová v roli již zmíněné Elizabeth. Svůj standard odvádí i guatemalský rodák Oscar Isaac, jehož tak znovu vidíme jako vynálezce, jenž se snaží konat dobro a nakonec končí jako hlavní zloduch příběhu (podobnou roli měl v oscarovém sci-fi Ex Machina z roku 2014 - pozn. red.).

Jako uvedení do příběhu je velmi dobrý herecký výkon Larse Mikkelsena, staršího a bohužel stále méně známého bratra Madse Mikkelsena. Kdo naopak v poslední době nedokáže ve svých rolích strhnout a po nedávném Drákulovi Luca Bessona si připisuje další poměrně zapomenutelný herecký výkon, je dvojnásobný držitel Oscara Christoph Waltz.

Ve výsledku nicméně Frankenstein rozhodně zaujímá přední příčku v letošních netflixovských projektech. Guillermo del Toro několikrát prohlásil, že Frankenstein je jako jeho Bible. Nyní téměř biblicky vypráví příběh o tom, jak si člověk hraje na Boha a byť vypouští některé zaběhlé narativy z románové předlohy i předchozích zpracování, je jeho Frankenstein jedním z nejlepších gotických hororů posledních let. Snad mistr dostane šanci zpracovat i další svou velkou lásku - H. P. Lovecrafta.

Závěrem se sluší dodat, že frankensteinovské látky se brzy dočkáme i v kinech. Pátého března příštího roku totiž bude mít premiéru snímek Nevěsta od režisérky Maggie Gyllenhaalové, který byl po katastrofálních testovacích projekcích částečně přetočen. V roli monstra v něm uvidíme Christiana Balea, jeho nevěstu ztvární Jessie Buckleyová.