Před 200 lety propagoval očkování, slaňoval do Macochy a oženil se z lásky. Takový byl Hugo František Salm

Není spojen s pražským Salmovským palácem na Hradčanech, ale s Moravským zemským muzeem, jehož předchůdce, Moravsko-slezské Františkovo muzeum, v roce 1817 spoluzakládal. Významný moravský šlechtic Hugo František Salm (1776–1836) za sebou zanechal velké dílo.

Nebylo to ale v podobě obrazů, soch či hudebních skladeb, ale v myšlenkách, nápadech a rozhodnutích jít tam, kam se jiní neodvážili. Byl vizionář a stopy jeho činů a rozhodnutí přetrvaly staletí. Setkat se s nimi můžeme naživo třeba při procházce litinovými kolonádami v Karlových Varech či Mariánských Lázních.

Život Huga Františka Salma z velké části zasáhl do doby, které historikové říkají dlouhé 19. století a která podle nich začíná již Velkou francouzskou revolucí v 18. století (1789–1799) a končí vypuknutím první světové války ve 20. století (1914). Zahrnuje zásadní změny politické, sociální, ekonomické i kulturní, změny, které zformovaly moderní svět.

Hugo František pocházel z vedlejší linie rodu Salmů, Salm-Reifferscheidt-Raitz. Jeho otec byl kníže Karel Josef ze Salmu a matka kněžna Marie Františka z Augspergru. Díky otcově působení ve funkci císařského komoří se Františkovou kmotrou stala císařovna Marie Terezie.

Vystudoval práva, chemii, hornictví a hutnictví a ovládal několik jazyků. Roku 1801 se vydal na tajnou cestu do Anglie, aby odtud přivezl nákresy unikátních anglických spřádacích strojů.

Pro sebe chtěl získat recept na výrobu ocelové litiny a jeho snem bylo kromě litinových mostů a továrních budov odlévat také sochy k okrášlení šlechtických domů i veřejných prostor.

Začal si ho plnit v roce 1806, kdy od svého otce převzal správu rájeckého panství a blanenských železáren. Továrna v Blansku, která přibyla k těm v Brně a Doubravici, se stala na dlouhou dobu největší továrnou v habsburském Rakousku.

V Rájci postavil Hugo František Salm cukrovar a zabýval se i vědeckými výzkumy, studoval očkování proti neštovicím a hledal vakcínu proti vzteklině.

Film vznikl podle scénáře a v režii Pavla Jiráska. Štáb natáčel hlavně na Blanensku, kde šlechtic žil, nebo v Moravském zemském muzeu v Brně. Ale také třeba v Moravském krasu; Hugo František Salm byl jedním z jeho objevitelů.

„Nechal se třeba spustit do Macochy a se svíčkou a loučí vstupoval do jeskyní. Bylo to pro mě velmi osobní natáčení, protože už od dětství jsem se při výpravách setkával se jménem Salm – po rodu Salmů je totiž v naší krajině i v jeskyních pojmenována řada míst,“ uvedl dramaturg České televize Ivo Cicvárek.