Článek
Česká televize v projektu představila dosud šestadvacet rodů. Diváci i odborníci se shodují na tom, že přinesl řadu překvapivých svědectví o životech šlechticů, náhledy na minulost i současnost.
Tvůrci v úterý 6. ledna představili čtvrtou řadu novinářům.
„Rodová šlechtická linie má s sebou nést sílu ducha. Svou roli hraje křesťanská výchova a hierarchie hodnot. Důležité jsou vzory, kterými mohou být rodiče, prarodiče nebo příbuzní. Šlechtické tituly samy o sobě vám žádné výhody nepřinesou. Rozhodně to tak nebylo v padesátých letech minulého století,“ vysvětlil František Kinský.
Celým jménem Maria František Emanuel Jan Silvestr Alfons Kinský v nové desetidílné sérii opět představuje jednotlivé aristokraty, klade otázky, rozplétá v rozhovorech někdy i dost složité příbuzenské vztahy, naslouchá vyprávění o historii dávné i nedávné, ale také o současnosti.
Majitel zámku v Kostelci nad Orlicí František Kinský provádí sám jeho návštěvníky.
Každý díl je tradičně věnován jednomu rodu. První Harrachům, další Thunům, následovat budou díly o Clam Gallasových, Riegrových, Žerotínových, Schlickových a Larischových. V posledních dílech budou představeni Korfové, Serényi-Thienové a Šimonkovi.
Kinský doplnil, že většinu příběhů, které dokumenty představují, zná, přesto pátrání v rodokmenech může překvapení přinést. „V každém příběhu najdete něco, co vás překvapí. Třeba když dohledáte příbuzenstvo přes babičku, abyste zjistili, že příbuzní bydlí ob vesnici, což jste vůbec nevěděli,“ uvedl.
František Kinský v dokumentárním seriálu představí například rod Harrachů, Žerotínů nebo Larischů.
A pátrání v rodokmenech je jednoduché. „Stačí vědět, kdo, kdy a s kým…,“ uvedl s úsměvem. Pokud člověk nemá dědečka nebo tatínka, kteří ho provedou spletitou cestou plnou „bratranců, nadbratranců a podbratranců“, existuje člověk, který rodokmeny staví. „A ten z vás udělá příbuzného Karla IV. nebo kněžny Libuše… Pak už není problém vyznat se v nejbližším příbuzenstvu,“ doplnil Kinský.
Začínají Harrachové
První díl čtvrté řady se věnuje Harrachům, kteří patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody u nás. Dodnes panuje několik teorií, odkud pocházejí. Jejich kořeny jsou buď v jihovýchodním Bavorsku, nebo v Horním Rakousku, či v jižních Čechách, nedaleko Kaplice a hradu Rožmberk.
Právě tady bývala kdysi obec Horachy, která dala možná rodu jméno. Jiná teorie praví, že je odvozeno od slova hrách. Zlatý hrách je taky v harrachovském erbu, z nějž vyrůstají tři pštrosí pera jako vzpomínka na helmu předka raněného v bitvě.
Podle legend žili rytíři Harrachové už v polovině 12. století, první písemná zmínka se objevuje o století později. Měli dobrý vztah s císařem, působili ve státních službách, mnozí byli významnými diplomaty. Stáli u založení textilního, sklářského i železářského průmyslu u nás a současně byli i mecenáši kultury.
Česká televize připravila čtvrtou řadu dokumentárního seriálu o šlechtických rodech Modrá krev, který se vysílá již od roku 2017.
Ač byli mnozí předci vřelí vlastenci, po 2. světové válce byla většina jejich majetku konfiskována podle Benešových dekretů. A mnozí Harrachové nalezli domov v sousedním Rakousku.
Čtvrtá řada seriálu se kromě Čech a Rakouska natáčela také v severní Itálii a Německu. Přinese i setkání s příslušníkem šlechtického rodu, který se stal hercem a zahrál si v českém seriálu Náhrdelník.
Rakouského herce Friedricha von Thuna tak mohli diváci vidět v roli milence Libuše Šafránkové coby Josefíny Konrádové. Celým jménem Friedrich Ernst Peter Paul Maria hrabě von Thun-Hohenstein se přitom narodil v obci Kvasice u Kroměříže.
Seriál Modrá krev vysílá ČT od roku 2017. Předchozí třetí řadu sledovalo průměrně 544 000 diváků starších 15 let.
