Článek
Filmová adaptace románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch mohla stejně dobře jako vloni vzniknout třeba již před patnácti lety, krátce po vydání oné knihy, přičemž společenská rezonance zpodobnění odsunu Němců po druhé světové válce by byla v obou případech téměř totožná. Což neznamená nijaká, ale také ne bouřlivá.
Co se však od vydání románu v roce 2009 k dnešním dnům velmi změnilo, je nová aktuálnost motivu rozklížení vztahů v rodinách kvůli politice. Filmová adaptace tuto rodinnou erozi zpodobňuje expresivně, pro někoho asi ilustrativně, v zásadě však uvěřitelně.
Česko-německou rodinu Schnirchů žijící v Brně rozpoltí ve třicátých letech nástup nacismu, jehož ideologii propadnou Gertin otec a bratr, kteří ženskou část rodiny obviňují, že nechápe potřeby doby. U Schnirchů je čím dál větší dusno.
Dusno je nyní kvůli politice i v mnoha současných českých rodinách. Politika nezřídka bývá v hovorech tabu. Ale zatím ještě pořád zažíváme soft verzi názorového štěpení. Na Slovensku nebo v Polsku postoupilo dál. Slyšel jsem nejeden příběh Slováků usazených v Praze, že za svými příbuznými jezdí do sousední země minimálně, nebo vůbec – hrozí, že se kvůli politice strašlivě pohádají.
Dnes často z různých stran zaznívá, že současnost nápadně připomíná třicátá léta minulého století. K historickým paralelám je třeba být obezřetný. Skutečností nicméně je, že v roce 2026 politika cupuje vztahy mezi bližními daleko víc než na konci první dekády tohoto století, kdy kniha Kateřiny Tučkové vyšla.
