Článek
Tradice těchto koncertů sahá do roku 1949, kdy zde FOK poprvé vystoupil se svým šéfdirigentem Václavem Smetáčkem (1906-1986), který stál v čele tělesa tři desetiletí. A právě jemu byl koncert věnován. Zahájil ho Smetáčkův slavnostní pochod Vivat Olympia.
Operu v názvu tělesa pak zastoupily árie z Leoncavallových Komediantů, Verdiho Sicilských nešpor i Dvořákovy Rusalky v podání vynikající Zuzany Markové, jež publikum okouzlila lehkostí koloratur i měkkou kantilénou svého krásného sopránu.
Orchestr samostatně uvedl Smetanovu Jiřinkovou polku v instrumentaci Iši Krejčího i tři části z Musorgského Obrázků z výstavy, a to v aranžmá Václava Smetáčka, které vzniklo během druhé světové války, kdy nacisté zakázali uvádění orchestrální verze Maurice Ravela.
Vtipným nápadem bylo zařazení povídky Bohumila Hrabala Prokopnutý buben, jež vypráví o zvukovém souboji klasického koncertu ve Valdštejnské zahradě s dechovkou znějící za zdí ze zahrady Tomášského pivovaru. Text přednesl Smetáčkův vnuk František Souček za doprovodu orchestru, který v kompozici Jana Kučery zdatně a s muzikantským humorem simuloval souboj Čajkovského Patetické symfonie s dechovkou Karla Polaty.
Zbytek 90minutového koncertu patřil filmu, a sice hudbě k seriálu Cirkus Humberto a snímkům Máma, Vzpomínky na Afriku, Forrest Gump, Titanic a Sedm statečných. Závěr pak přivedl na scénu opět Zuzanu Markovou v písni I Feel Pretty z muzikálu West Side Story; v přídavku si dokonce zazpívali i diváci.
Koncert, v němž se FOK ukázal jako těleso, jež zvládne odlišné žánry s lehkostí, hráčskou profesionalitou, ale i s vtipem, pochopením jejich specifiky a nadhledem, řídil dirigent a skladatel Jan Kučera, který také celý program zasvěceně uváděl. Byl to tradičně krásný vstup do sezony Pražských symfoniků slibující řadu mimořádných hudebních zážitků.
