Článek
Dílo začíná citací šesti taktů Schubertovy Nedokončené symfonie u klavíru a rozvíjí obraz večírku s hosty, kteří se v přesně akcentovaném rytmu zapojují do tance nabývajícího podobu až bláznivého chaosu.
V závěru se pak s odchodem hostů vše zklidní ve večerním dešti. Slatkin v hudebním jazyce mísí prvky staré a minimalistické hudby, dílo tak působilo i v provedení velkého orchestru téměř komorně, citlivě protkáno fragmenty Schubertových skladeb.
V Koncertu pro housle č. 1 Bohuslava Martinů z roku 1932 zahrál sólový part na přání dirigenta virtuóz Josef Špaček. Dílo barokně i jazzově laděné je v krajních větách neúprosně hnáno vpřed, přerušeno jen krátkým zamyšleným pohledem do české krajiny. Extrémně náročný houslový part (především pro levou ruku) zvládl Špaček technicky i výrazově suverénně, jasně zářícím tónem.
Precizně hrající orchestr se pod úsporným, ale zřetelným gestem dirigenta zaskvěl i v Beethovenově Symfonii č. 3 zvané Eroica, kde si Slatkin úžasně pohrával s detaily geniální skladby. Beethovena tak posluchačům představil ve vší jeho zralosti, moudrosti a všeobjímající hudební kráse.
Leonard Slatkin patří ke světovým dirigentským legendám.
| Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK + Leonard Slatkin a Josef Špaček |
|---|
| 15. dubna, Rudolfinum, Praha |
| Hodnocení: 90 % |