Hlavní obsah

Strakonický dudák se současnou hudbou

Právo, Aleš Honus
OSTRAVA

Nejnovější zpracování Tylova Strakonického dudáka, které má v ostravském Divadle Antonína Dvořáka premiéru v sobotu, uvidí diváci v jiném hávu, než na jaký jsou u jedné z nejúspěšnějších národně-obrozeneckých her zvyklí.

Foto: Petr Svoboda

Nouzová kolonie Písečník

Článek

Největším překvapením je bezesporu volba hudebního doprovodu, kterou lze ve spojení s největší českou klasikou označit za revoluční. Nový šéf činohry Janusz Klimsza se totiž rozhodl ke spolupráci přizvat pražského skladatele slovenského původu, jenž pod pseudonymem Swetja skládá hudbu, ovlivněnou world music.

"Viděl jsem jeden z jeho koncertů. Hrál tam na spoustu nástrojů, mezi kterými byla třeba i pila a balalajka, a mně se to velice líbilo. Je to hudba hodně elektronická a hodně moderní," tvrdí Klimsza.

Vůbec si přitom nemyslí, že by se moderní muzika ke starému příběhu nehodila. Inscenátoři se totiž snaží o aktuální pohled na hru a, jak tvrdí Klimsza, v době prvního uvádění hry v polovině 19. století představení doprovázely skotačivé rytmy polky, což byla v té době hudba veskrze moderní.

Podle dramaturga Marka Pivovara je ve hře skryto mnoho aktuálních významů, které se snaží režisér Janusz Klimsza objevovat. "Ve hře se například mluví o tunelování, i když samozřejmě ne dnešním jazykem. Věci, které se děly tehdy, se prostě dějí i dnes," řekl Pivovar.

Inscenace se bude držet textu

Dramaturg však ubezpečuje, že inscenátoři důsledně vycházejí z textu a toho, co do něj velký český obrozenec vložil. "Ale postavy se snažíme vykreslit plnokrevně, ne jako obvyklé jednoduché typy, ale jako skutečné lidi s jejich klady a zápory," dodal Pivovar.

V hlavních rolích nejnovějšího zpracování hry o Švandovi a jeho kouzelných dudech se představí Petr Houska (Švanda), Pavlína Kafková (Rosava), Jan Fišar (Vocílka), Gabriela Mikulková (Dorotka), Zdeněk Kašpar (Kalafuna) a další členové ostravského činoherního souboru a také několik studentů Janáčkovy konzervatoře Ostrava.

Na pódiu diváci uvidí také režiséra Janusze Klimszu, který se objeví v jedné ze dvou rolí "divných" žen. "Hledal jsem herečku, která by unesla svoji kolegyni. A protože jsem ji nenašel, propůjčil jsem se k tomu já," vysvětlil režisér.

Netradiční pojetí tuzemské klasiky však ne vždy dopadá dobře, což ukazují dvě nedávné inscenace pražského Národního divadla: Prodaná nevěsta [recenze] a Krvavé křtiny [recenze].

Anketa

Má se česká diivadelní klasika XIX. století halit do moderního hávu?
Ano, jedině tak zůstane živá
39,4 %
Ano, ale jen ve výjimečných případech
18,2 %
V žádním případě ne, dopadá to špatně
33,3 %
Nemám názor
9,1 %
Celkem hlasovalo 33 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám