Článek
„Krb, klid, domácí pohoda. Nikdy by mě nenapadlo, že někdo udělá celý krb ze sila. Z dálky je ale vidět, že krb nemá žádný tah, a proto leze kouř ze sila ven,“ říká majitel sila Lukáš Smetana, který je sám architektem.
Autorovi instalace Šimonu Kantorovi stačila procházka kolem sila a měl jasno. „Myšlenka krbu mě napadla automaticky,“ řekl autor návrhu, který pracoval pod vedením studia Gale & Sládeček v Ústavu experimentální tvorby Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně (VUT).
Do násypek, kde se dříve uchovávalo obilí, umístil světlo, které vytváří světelný kužel v barvách ohně a dělá dojem žhnoucího uhlíku. Kolem se převaluje mlha, která míří tam, kam fouká vítr. Občas se dostává i mimo areál.
„Když jsme to poprvé zkoušeli ve středu v poledne, tak se kouř plazil po zemi a utíkal nám támhle k mostu. Lidi se tam zastavovali a mysleli si, že mlýny hoří. Vysvětlovali jsme jim, co se děje. Bylo výborné, že se hned přišli do areálu podívat,“ řekla Nicol Gale z VUT a dodala, že krb s budovou souvisí, má římsu, takže to skutečně vypadá nádherně.
„Sama budova vypadá jako jeden velký dárek. Žhnutí spodní části sila způsobují mlhovače, rozpouští se kapalina a takzvaně mlhuje,“ popsala.
Silo se každý všední večer mění v obří krb.
Na počátku bylo nutné vychytat, která protipožární čidla bude nutné vypnout, aby nehlásila požár. Přesto se ozvala. Nikdo totiž netušil, že se kapalina, z níž se mlha tvoří, dostane sýpkami až do horních pater a spustí tam alarm. I tam bylo nutné čidla na dobu instalace přerušit.
Z násypek se valí kouř, který má různou intenzitu.
„Celý památkový objekt je chráněn protipožární signalizací, ta je po dobu žhnutí instalace vypnutá. Když nefunguje, dochází k trvalému dohledu sila a hlídáme, zda někde nehrozí riziko požáru, aby památka byla stále chráněná,“ řekl majitel sila Lukáš Smetana. Sál, který se nachází v nejvyšším patře budovy, a únikové cesty jsou ale stále proti požáru chráněné technikou.
Návštěvníci budou moci kouřícím krbem i projít. Jen si budou muset dávat pozor, aby se o nízko vyvedené násypky neuhodili. Ve chvíli, kdy je kouř z mlhovače skutečně intenzivní, člověk daleko nedohlédne.
„Téma bylo Světlo přichází. Všichni si zřejmě představovali, že budeme dělat vánoční instalaci typu stromeček nebo saně. Projekt je sice spojený s adventním časem, ale především s architekturou areálu. Nechtěli jsme tyto objekty nasvěcovat, ale spíš světlem modelovat architekturu samotnou,“ řekla Gale. Světlo ji má tedy zvýraznit. Nasvícené silo z dálky vypadá také jako rozevřená vánoční tlama.
