MukařovskýGPT. Sloupek Štefana Švece

A pak přijde umělá inteligence. Začne psát básně, články, povídky a romány – a najednou se ukáže, že autor je důležitý extrémně. Lyrickou evokaci smutku po ztracené lásce, kterou z bůhvíjak obřího korpusu náhodně seskládal server někde v Illinois, nikdo číst nechce. Nedojímá.

Abyste si užili depresivní báseň, je dobré vědět, že ji napsala Sylvia Plathová. Protože to je ta paní, co si pustila plyn, když předtím utěsnila dveře a svým dětem ve vedlejším pokoji otevřela okno. Fuksova Vévodkyně a kuchařka se čte mnohem líp, když tušíte, že Ladislav Fuks byl homosexuál a celý život se bál šikany.

Ve výtvarném umění to platí už dlouho. Tatáž suchá jehla má úplně jinou cenu podle toho, zda ji na stejném lisu vytiskl Bohuslav Reynek, Daniel Reynek, či anonymní rozmnožovač. Tentýž obraz stojí řádově jiné peníze podle toho, jestli ho namaloval Jan Vermeer, nebo Han van Meegeren. Nekupujeme si jen krásnou věc, ale i dotek ruky. To, že dílo je součástí konkrétního příběhu, že ho viděly konkrétní oči. Autor je obsažen v obrazu i textu.

Umělá inteligence nám ale autorství rozmlžuje. Skutečné umělce hned tak nenahradí, rozhodně jim však bude pomáhat. Kontrolovat logické chyby a záměny jmen, vymýšlet nejlepší vstupní věty, editovat, navrhovat zápletky. Psát bez ní bude brzy stejně těžkopádné jako fotit na skleněné desky.

A co potom? Co nám bude stačit, abychom se mohli označit za autory? Že jsme napsali prima zadání (v AI novořeči prompt)? Že jsme zhruba popsali osnovu povídky a nechali ji stroj vyplnit? Že jsme vygenerovaný text přečetli a sem tam uhladili větu? Že jsme po hodinách přemýšlení vymysleli příjmení hlavní postavy?

Podobná otázka je tady už dlouho. Výjimeční tvůrci si často nechávali pomoci: Je autorem disneyovek Walt Disney, nebo jeho animátoři? Vytvořil svá díla Damien Hirst, anebo dílna jeho lepičů motýlích křídel? Psal své romány Alexandre Dumas starší, či jeho psací manufaktura? Umělá inteligence tenhle problém rozšíří prakticky na každého.

Jako čtenáři autory potřebujeme, AI revoluce nám jich velký kus vezme. Možná to ani nepoznáme – ChatGPT je schopná vyplivnout tolik dojemných autorských osudů, kolik si jen řekneme. Prostě budeme věřit, že nějaký nový eChuck iPalahniuk měl fakt těžké dětství. Jak se to projeví v literární vědě, nevím. Ale jdu si o tom nechat vygenerovat chytrý poststrukturalistický esej.