Článek
Příběh přeskakuje mezi několika časovými rovinami. Pražské gymnázium je v osmdesátých letech dějištěm krutých žertů na účet nepříliš atraktivní dívky Hujerové a její ošklivé kamarádky, která je na tom ještě hůře. Hujerová si vymyslí fintu s fiktivním milencem a zručně odráží poznámky poměrně zlých (možná stejně zakomplexovaných) spolužaček. Kamarádku však narůstající komplexy vedou k sebevraždě.
Spolužáci Jeff, Skippy a Tom (Ondřej Sokol, Michal Suchánek, Richard Genzer) mezitím obdivují jedinou dívku - třídní hvězdu Evu (v mládí ji hraje Linda Bartošová, později Simona Krainová).
V současnosti se všichni setkávají na třídním srazu, kde přivítají i oblíbeného profesora (Lukáš Vaculík) a bilancují své životy. Litují toho, že trápili ošklivku, opíjejí se a rozpadající se vztah bývalé třídní krásky s manželem (Sokol) spěje k hořkému konci, když jí vyčte, že se kdysi vyspala s učitelem, což před ním do poslední chvíle zapírá. Nejen kvůli tomu se raději přestěhoval do bytu k bývalým spolužákům.
Ve scénáři je i pár zádrhelů. Například stárnoucí svobodný gynekolog v podání Richarda Genzera 25 let po maturitě úspěšně tají, že je gay. Před všemi kamarády, kteří s ním prožili celé mládí, a dokonce s nimi bydlí v jednom bytě! Zaprvé by se něco takového dávno provalilo, zadruhé není jasná motivace postavy. Opravdu by se v dnešní době a navíc v Praze tak starý chlap mučil a tajil, že je homosexuál?
A nejde jen o něj, scénář až příliš tlačí na to, že celý svět se točí kolem jedné blondýny, a to bez ohledu na ubíhající čas. To je velmi romantický literární pohled, jenže ve skutečném životě jsou motivace lidí složitější a hlavně se všechno mnohem rychleji mění.
Chytrým tahem bylo obsazení trojice Ondřej Sokol, Michal Suchánek a Richard Genzer. Depresivní příběh místy rozsvítí svým přisprostlým, ale docela svěžím vtipkováním. Třeba scéna porodu nebo rande homosexuála se zrzavou dívkou stojí za to. Na druhou stranu tyto úsměvné gagy vypadají, jakoby přišly z jiného filmu. Vyloženě slabá je ovšem Krainová, která neumí hrát. A jestli umí hrát Linda Bartošová, jsme se nedozvěděli, protože nemá šanci nic vyjádřit. Ve filmu se jen prochází a usmívá.
Vybíjená je přijatelné sentimentální pokoukání, byť nedosahuje dokonalosti Báječných let, Nikolaevova prvního a nejlepšího vieweghovského filmu.